Česko se v posledních letech proměňuje v zemi, kde žije stále větší počet lidí ze zahraničí. Nejnovější zpráva ministerstva vnitra ukazuje, že dnes už u nás cizinci tvoří více než desetinu obyvatel. Konkrétně jde o 1,09 milionu lidí s cizí státní příslušností. Za poslední rok tak jejich počet stoupl o více než 34 tisíc. Nejvíce se na tomto růstu podílejí Ukrajinci, kteří se stali vůbec nejpočetnější menšinou v historii Česka. Naopak ruská komunita se postupně zmenšuje a její vliv slábne.

Ukrajinci dominují

Největší podíl mezi cizinci jednoznačně drží Ukrajinci – těch je aktuálně přes 581 tisíc, což představuje více než polovinu všech cizinců v Česku. Jen za poslední rok se jejich počet zvýšil o více než 21 tisíc.

Často se dnes nadává na mladou generaci, na takzvanou generaci Z. Vyčítáme jim, že se jim nechce pracovat, že touží po penězích, aniž by pro ně museli hnout prstem. Ale když se na to podíváme trochu upřímně, nejsme vlastně stejní? Vždyť i my – ať už jsme Husákovy děti, mileniálové nebo boomeři – hledáme způsoby, jak vydělat co nejvíce a přitom se nadřít co nejméně.

Od popelářů k influencerům

Když se člověk ohlédne zpět, sny dětí bývaly jiné než dnes. Kluci chtěli být popeláři, řidiči náklaďáků nebo třeba sportovci. Holky se viděly jako učitelky, baletky či veterinářky. Byla v tom představa poctivé práce, která měla jasné kontury a společenskou vážnost.

Blížící se Den české státnosti znovu otevírá debatu o povinném zavírání velkých obchodů během státních svátků. V neděli tak zůstanou zavřené téměř všechny prodejny s výjimkou lékáren, čerpacích stanic nebo obchodů na letištích a nádražích. Pro mnoho podnikatelů i ekonomů jde o zbytečné omezení, které přináší nejen zmatek, ale i miliardové ztráty. Den české státnosti patří mezi sedm dní v roce, kdy zákon ukládá povinnost nechat větší obchody zavřené. Tento systém podle odborníků působí nepřehledně, protože zákaz se vztahuje jen na některé svátky a zároveň neplatí pro všechny typy provozoven.

V Česku se rychle rozmáhá nový nebezpečný trend – šíření falešných nahých fotografií, které vytváří umělá inteligence. Tyto snímky vypadají na první pohled naprosto reálně a laik jen těžko pozná, že nejde o skutečné fotografie. Zneužívají se přitom tváře a identity lidí, kteří s ničím takovým nikdy nesouhlasili. Alarmující je, že oběťmi nejsou jen dospělí, ale i děti na základních školách. Technologie umožňuje během několika vteřin vytvořit fotomontáž, která působí autenticky. Tyto snímky se pak často používají k vydírání – odborníci odhadují, že přibližně v 70 % případů se falešné nahé fotografie stávají nástrojem nátlaku. Pachatelé oběti nutí k posílání peněz nebo dalších citlivých materiálů pod pohrůžkou, že jinak snímky zveřejní. Policie se s tímto druhem kriminality setkává čím dál častěji a situace se podle ní zhoršuje.

Od 1. ledna 2027 začne v celé Evropské unii platit nový systém označovaný jako ETS 2. Na první pohled to zní jako další složitá bruselská zkratka, ale v praxi to pocítí úplně každý. Ať už tankujete benzín, topíte plynem, nebo doma stále používáte uhlí, všude se objeví nová položka v ceně – emisní povolenka.

Co to znamená v běžném životě?

• Na čerpací stanici už litr benzínu nebo nafty nebude stát 32 korun, ale klidně o 5 korun víc.
• Faktura za plyn? Připravte se na navýšení klidně o třetinu.
• A uhlí, které využívá ještě řada domácností hlavně na venkově, může zdražit i na dvojnásobek.

Jinými slovy – každá spálená jednotka fosilního paliva se zpoplatní.