Bývalý šéf dopravní policie Jiří Zlý byl po více než roce pracovní neschopnosti oficiálně propuštěn ze služeb Policie České republiky. Důvodem jeho odchodu je ztráta zdravotní způsobilosti, která je nezbytná pro výkon policejní služby. Tato situace nastala v důsledku vážného zranění hlavy, které Zlý utrpěl během výjezdního zasedání policie. Zranění ho nejen vyřadilo z aktivní služby, ale také zásadně ovlivnilo jeho běžný život. Podle mluvčího Policejního prezidia Ondřeje Moravčíka byl služební poměr Jiřího Zlého ukončen k 15. květnu, kdy mu bylo rozhodnutí o propuštění doručeno. Přestože přišel o možnost dále sloužit, jeho nárok na služební výsluhu zůstal zachován. Na uvolněnou pozici šéfa dopravní policie bylo již vyhlášeno výběrové řízení.

Rostoucí přínos ukrajinských uprchlíků pro českou ekonomiku: Detailní pohled na aktuální situaci

Počet ukrajinských uprchlíků, kteří se zapojují do pracovního trhu v České republice, neustále roste. Podle nejnovějších údajů aktuálně v Česku pracuje 158 800 osob pocházejících z Ukrajiny. Tento počet se za poslední dva roky výrazně zvýšil – zatímco před rokem bylo zaměstnáno 114 tisíc uprchlíků, před dvěma lety to bylo 89 tisíc. Tento trend má pozitivní dopad na státní rozpočet, protože příjmy z jejich ekonomické aktivity rostou, zatímco náklady na podporu těchto osob, zejména ve formě humanitárních dávek, klesají.

Finanční bilance: Stát si díky uprchlíkům polepšil o miliardy korun.

Letos se objevily problémy nejen u maturitních zkoušek, ale také u přijímacích testů. Zatímco u maturit ministerstvo školství rozhodlo o přidělení čtyř bodů všem studentům kvůli chybě v testu, u přijímacích zkoušek byla situace řešena jinak – uznáním dvou možných odpovědí v jedné z úloh. Tento přístup vyvolal debaty o transparentnosti a spravedlnosti celého systému.

Chyby v testech a jejich řešení

Podle vysokoškolského pedagoga a bývalého ředitele Cermatu Martina Chvála se letos objevily chyby jak v maturitních testech, tak v přijímacích zkouškách.

Nedávno jsem se od kamarádky dozvěděla, že vydrží několik dní bez výměny spodního prádla. Prosím, neptejte se, jak se to stalo nebo odkud jsem tuto informaci získala. Důležitější je jiná věc: neznají všichni základní pravidla lidské hygieny?

Tato událost mi dala nápad zjistit o tom víc. Co když pro sebe také objevím něco nového? Dnes si řekneme, jak často je třeba měnit spodní prádlo a aktualizovat spodní prádlo.

PRAVIDLA LIDSKÉ HYGIÉNY

Pokud dodržujete základní hygienická pravidla, pravděpodobně měníte spodní prádlo každý den. Nedávno jsem však narazil na článek, který říkal, že to někdy musíte dělat častěji. Například v létě a ve dnech, kdy sportujete, nebude na škodu si dvakrát převléknout spodky.

Ukrajinská rodina, která se usadila v České republice, byla zaskočena zjištěním, že po přechodu z dočasné ochrany na dlouhodobý pobyt musí za své nezletilé děti platit zdravotní pojištění. Během dočasné ochrany, kterou rodina využívala dříve, totiž tyto náklady hradil stát. Situace se však změnila, když jim české úřady přiznaly dlouhodobý pobyt, což s sebou přineslo nové povinnosti.

Přechod na dlouhodobý pobyt a jeho důsledky

Rodina vnímala získání dlouhodobého pobytu jako krok k větší stabilitě a jistotě. Muž z rodiny pracoval v České republice již před vypuknutím války na Ukrajině a měl zaměstnaneckou kartu, což usnadnilo proces získání dlouhodobého pobytu.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) čelí návrhu, který by mohl ovlivnit nejen životy ukrajinských uprchlíků v České republice, ale také celkovou porodnost v zemi. Podle neziskové organizace Člověk v tísni by zařazení ukrajinských žen s dočasnou ochranou do českého systému sociálních dávek mohlo přinést několik pozitivních efektů. Kromě zvýšení porodnosti by tento krok mohl také omezit nelegální práci mezi uprchlíky. Přesto se zdá, že tento návrh nebude v současném volebním období realizován.

Současná situace ukrajinských uprchlíků v Česku

Ukrajinci, kteří uprchli před válkou a získali v Česku dočasnou ochranu, mají omezený přístup k sociálním dávkám. Jedinou podporou, na kterou mají nárok, je humanitární dávka.

V posledních letech se v České republice výrazně zvýšil počet mladých lidí, kterým byla diagnostikována rakovina. Za posledních patnáct let vzrostl počet onkologických pacientů ve věkové skupině do 45 let o čtvrtinu. Nejčastěji se jedná o nádory tlustého střeva, konečníku, prsu a štítné žlázy. Tento trend znepokojuje nejen pacienty, ale i lékaře, kteří se stále častěji setkávají s případy, které by dříve považovali za nepravděpodobné.

Příběh Tanity: Diagnóza, která přišla pozdě

Jedním z příkladů je příběh jednadvacetileté Tanity Býmové, která od dětství trpěla zdravotními problémy.