O tom, jaký byl svět našeho dětství bez mobilů a počítačů

14170
Sdílejte

Moje matka krájela kuře, krájela vejce na salát a dělala na stejném prkénku chléb namazaný máslem se stejným nožem, aniž by je ošetřovala hypoprase, a přesto jsme nikdy neměli podrážděný žaludek, natož otravu jídlem.

Školní sendvič byl zabalený v hnědém voskovém papíru, ne v mini ledničkách, ale nepamatuji si, že by někdo dostal coli.

Koupali jsme se v jezerech, řekách nebo obecně v potoce, ale ne v nějakém bazénu s chlorovanou vodou. Všichni nosíme boty, ne boty s airbagem v podrážce a zabudovanými odrazkami, které stojí tolik jako malé auto. Přesto jsme všichni vyrostli bez vážnějších fyzických zranění.

Měli jsme pásek, který nám rodiče občas odebírali za špatné chování ve škole. Říkalo se tomu disciplína a všichni jsme byli vychováni k respektu a úctě k lidem starším než my.

Pokračování na další straně

Kam dál?

„Můj muž padl zbytečně, zklamal jste.“ Zelenskyj čelil zatím nejvážnější kritice od začátku ruské invaze

Stát přestane od nového roku podporovat uprchlíky ve školách. Obrovská komplikace, reagují

Děti prožívají krizi středního věku už ve 12 letech. Spousta z nich vůbec netuší, jak skutečné dětství vypadá. Výraznou roli hraje digitální svět

Matka v Horních Počernicích pobodala svou nezletilou dceru. Sama chtěla spáchat sebevraždu. Obě jsou ve vážném stavu

V Zoo Na Hrádečku na Jindřichohradecku nacpali lidé opičku čokoládou. Samice zvracela, měla bolesti a totálně jí selhal organismus. Musela být utracena

Další články