S přibývajícími léty se mění svět, lidé i naše životy, a proto platí rčení, že v životě je jen jedna věc stálá, změna.
Když jsem byl dítě, byly ještě pořádné zimy, nemohli jsme se dočkat zimní pauzy, byli jsme skoro celý den venku. Byl rok, kdy ta pravá zima přišla už v listopadu, měli jsme z toho velkou radost. Vstávali jsme nejpozději v 7 hodin ráno, chystali se do školy, samozřejmě jsme tenkrát ještě chodili pěšky, ti studenti, co bydleli daleko od školy, jezdili tramvají nebo autobusem.
Ve škole vládla disciplína, dávali jsme úctu učitelům. Když skončilo vyučování, šli jsme domů po týmech, klouzali jsme se po silnici, hráli sněhové koule a užili si spoustu legrace. Po příchodu domů jsme se naobědvali, rychle napsali lekci, naučili se, co musíme a šli si hrát.
Pokračování na další straně
