Dlouhodobě se v České republice mluví o zamrzlém trhu práce, který zpomaluje ekonomiku a ztěžuje zaměstnavatelům najímání nových pracovníků bez propouštění těch stávajících. Přestože jsou řešení této situace často hledána ve změnách legislativy, jako je zkrácení výpovědní lhůty nebo kosmetické úpravy v zákoníku práce, hlavní příčina by mohla spočívat v naší národní mentalitě a historických zkušenostech.
Mentalita devadesátých let
S pádem komunismu v roce 1989 a následným přechodem na tržní ekonomiku jsme si pojem kapitalismu vyložili svérázně. V devadesátých letech znamenal kapitalismus pro mnoho lidí v České republice nutnost tvrdé práce za nízkou mzdu.
Tato mentalita, bohužel, přetrvává dodnes. Časté je přesvědčení, že jakákoliv zaměstnanecká práva jsou něco komunistického, přestože na Západě jsou standardem.
Rozhovor s Pam Rabbit jako katalyzátor myšlenky
Inspirací k hlubšímu zamyšlení mi byl rozhovor se zpěvačkou Pam Rabbit, která se v médiích vyjádřila k postojům mladé generace k práci. „Není to tak, že by generace Z nechtěla makat, spíš nevidí důvod proč makat. Dřív, když jste byl pracovitý, šlo si ušetřit třeba na byt, to už teďka nejde, ani když jste zpěvačka. Makáme, abychom zaplatili nájem a koupili si jídlo, to není moc motivační,“ řekla v rozhovoru pro DVTV.
Nerovné podmínky na pracovním trhu
Pam Rabbit, která získala nejprestižnější hudební cenu Anděl za nejlepší sólovou interpretku, evidentně pracuje velmi tvrdě a úspěšně. Přesto mnoho diskuzních přispěvatelů na internetu označilo její vyjádření za línost a neschopnost tvrdě pracovat. Tato negativní reakce mi přinesla smíšené pocity – je skutečně racionální pracovat jen pro zaplacení nájmu a základních potřeb? Tento postoj je nejen neudržitelný, ale i kontraproduktivní z hlediska kapitalistických principů.
