Podle informací deníku The Washington Post ale může být skutečná cena výrazně vyšší. Samotný taneční sál má podle dřívějších zjištění listu stát kolem 600 milionů dolarů.
A právě tady začíná být celý příběh ještě zajímavější. Trump dlouhodobě tvrdí, že taneční sál zaplatí soukromí dárci a že americké daňové poplatníky projekt nebude stát nic. Dokumenty, které získal The Washington Post, však podle listu naznačují, že financování celé přestavby je mnohem komplikovanější.
Téměř miliarda dolarů je ukrytá v dalších projektech
Taneční sál totiž není jedinou plánovanou stavbou.
V neveřejných smlouvách a plánovacích dokumentech se objevují také další projekty, které mají být součástí rozsáhlé modernizace prezidentského areálu. Patří mezi ně například úpravy nedalekého Lafayette Square, vybudování nové přistávací plochy pro vrtulník nebo nové bezpečnostní a kontrolní centrum pro návštěvníky.
Jednotlivé položky se mohou na první pohled zdát jako samostatné investice. Když se ale sečtou, vzniká částka, která už zdaleka není v řádu několika stovek milionů dolarů.
Podle dokumentů citovaných The Washington Post se celkové náklady plánovaných stavebních prací dostávají minimálně na 927 milionů dolarů.
To je v přepočtu téměř 20 miliard korun.
A právě otázka, kdo tuto částku zaplatí, je jedním z největších problémů celého projektu.
Peníze se hledaly mimo Kongres
Americký systém má přitom poměrně jasná pravidla pro nakládání s federálními prostředky. Významné stavební projekty týkající se Bílého domu nejsou pouze otázkou rozhodnutí prezidenta.
Trumpova administrativa ale podle zjištění The Washington Post postupovala způsobem, který jí umožnil shromáždit peníze mimo běžný proces schvalování Kongresem.
Finance měly být získány od různých federálních agentur a také od soukromých dárců. Následně byly soustředěny na účtu určeném pro správu a údržbu Bílého domu.
Za běžných okolností přitom na takovém účtu bývá jen několik milionů dolarů. Slouží především k financování pravidelné údržby a provozních potřeb prezidentského sídla.
Tentokrát se však podle dokumentů začaly na účtu hromadit výrazně vyšší částky.
Administrativa je následně označila jako prostředky určené na takzvané „projekty modernizace“ Bílého domu.
A právě tato formulace je důležitá. Pod pojmem modernizace se totiž nemají skrývat pouze opravy střechy, elektroinstalace nebo běžná údržba. Součástí plánů je zásadní přestavba části prezidentského sídla a výstavba nových objektů.
Trump tvrdí, že má právo Bílý dům přestavovat
Prezident Trump se netají tím, že chce Bílému domu dát novou podobu. Argumentuje mimo jiné tím, že prezidentské sídlo potřebuje modernizaci a že nový reprezentativní prostor bude sloužit pro významné státní a společenské události.
Problém ovšem spočívá v otázce, kde končí prezidentova pravomoc a kde začíná pravomoc Kongresu.
A právě zde Trumpova administrativa narazila na soud.
Federální odvolací soud nedávno nařídil, aby byla stavba tanečního sálu zastavena. Podle soudců totiž prezident nemůže tak rozsáhlý zásah do komplexu Bílého domu provést bez odpovídajícího souhlasu Kongresu.
Soud přitom formuloval svůj závěr velmi jednoznačně: Kongres má výhradní pravomoc regulovat výstavbu a demolici budov Bílého domu.
Trump se s rozhodnutím nehodlá smířit a oznámil, že se proti němu odvolá.
