Důvodem je právě nová varianta viru, která se šíří rychleji a způsobuje o něco těžší průběhy onemocnění než chřipky z minulých sezon. Podle epidemiologa Petra Smejkala jde sice „jen“ o relativně malou genetickou změnu známého viru H3N2, její dopady jsou ale znatelné. „Tato změna dokáže lépe unikat jak přirozené imunitě po prodělané infekci, tak imunitě získané očkováním,“ vysvětluje Smejkal.
Problémem je i to, že letošní vakcíny byly vyvíjeny s velkým předstihem. „Očkovací látka se připravovala už loni v únoru. V té době jsme ještě netušili, že se objeví tento nový typ viru,“ připomněl epidemiolog. To znamená, že ochrana proti aktuální variantě může být slabší než v jiných letech.
Ani to ale podle odborníků neznamená, že by očkování ztratilo smysl. Naopak. I když vakcína nemusí zabránit všem infekcím, výrazně snižuje riziko těžkého průběhu. „Odhadujeme, že očkovaný člověk má zhruba padesátiprocentní šanci, že se vůbec nenakazí. A pokud chřipku dostane, je výrazně menší pravděpodobnost, že skončí v nemocnici,“ zdůrazňuje Smejkal.
Virus H3N2 K je podle odborníků nakažlivější a o něco agresivnější. To může znamenat vyšší zátěž pro nemocnice, především v kombinaci s dalšími respiračními onemocněními typickými pro zimní období. Přesto experti uklidňují, že situace není srovnatelná s pandemií covidu. „Nejde o katastrofický scénář, ale rozhodně o něco, co bychom neměli podceňovat,“ zaznívá z řad epidemiologů.
