„Psala mi Nikola, že jí volala sestřička, ať okamžitě přijedeme. Situace se zkrátka změnila,“ řekl Mareš.
Nečekaná výzva uprostřed večera znamenala jediné – okamžitý návrat do nemocnice.
„Nakonec jsme tam dorazili ve třech a zůstali až do jedenácti večer. Patrik pospával, ale místy se i usmál. Měl radost, že jsme tam,“ popsal Leoš s tím, že Hezucký si doslova přál, aby u něj zůstali co nejdéle.
Tichý pokoj, slabé světlo a slova, na která Leoš nezapomene
Když se trojice chystala odejít, došlo na krátký, ale silný rozhovor.
Nad Patrikovou postelí totiž svítilo světlo, které nepůsobilo zrovna útulně. Leoš se kamaráda zeptal, jestli ho neruší. Odpověď, kterou dostal, mu prý vyrazila dech.
„Ono už je to teď stejně jedno. Už mě dohání,“ řekl tiše Hezucký.
