A Věra vsadila přesně na to, co chtěla: kdo by podezříval někoho, kdo vás vítá s úsměvem, objímá vás a tvrdí, že dýchání je klíčem ke štěstí?
Jenže jogínka, co pálí jednu elektronickou cigaretu za druhou? Spoluhráčům to kupodivu nepřišlo ani trochu divné. A tak maska držela. Pevně.
Realita? Temnější než kterýkoli z úkolů ve Zrádcích
Ve skutečném životě má Věra práci, která by zlomila většinu lidí během pár týdnů. Už 17 let slouží u kriminální policie – a ne kdekoliv.
Pracuje na oddělení, které se z 90 % zabývá trestnými činy páchanými na dětech.
Ano. To nejhorší, co si dokážete představit:
sexuální útoky, znásilnění, obchodování s lidmi, dětská pornografie…
V podcastu Vojty Kotka a Markuse Kruga popsala, že právě její práce spočívá v tom, aby shromáždila důkazy. To znamená vyslýchat děti, pachatele i svědky. Procházet materiály, které „člověk nechce vidět ani jednou v životě, natož denně“.
A přesto to dělá. Dlouho. A dobře.Práce, která ničí. A moment, který ji změnil
Věra přiznává, že několikrát měla pocit, že už to nezvládá. Když člověk roky poslouchá lidskou špínu, začne přemýšlet, zda má vůbec cenu pokračovat.
A pak jednou hlídala malou neteř. A náhle jí to všechno docvaklo.
„Nedokážu si představit, že by jí někdo ublížil,“ řekla si. V tu chvíli měla jasno – bude bojovat dál.
„Miluju tu práci. Miluju děti. A proti zlu, které se na nich páchá, budu bojovat vždy,“ řekla později.Pachatelé? Ne monstrózní stvůry, ale lidé, které byste pozvali domů
Věra opakovaně zdůrazňuje něco, co by si měl přečíst každý rodič:
Většina pachatelů nevypadá nebezpečně.
Usmívají se. Povídají si s vámi. Přikyvují. Jsou „hodní“.
Právě proto tolik lidí naletí. A právě proto chtěla jít do Zrádců.Zrádci jako osobní experiment: Jak snadno lze někoho zmanipulovat
Věra přišla do hry se specifickým cílem: ukázat lidem, jak jednoduše lze manipulovat dospělými – a tedy o to nebezpečněji i dětmi.
Doufala, že bude zvolena jako zrádkyně. A stalo se. A nebylo to jen radostné – bylo to pro ni i mrazivé.
Když ji hráči v osmém díle označili jako „nejvěrnější z věrných“, téměř jí to dojalo. Nebylo to triumfální zadostiučinění, ale děsivé potvrzení toho, jak její techniky fungují.
„Úplně mě to děsí. Používám postupy, které používají lidé, kteří nejsou dobří. A ono to funguje,“ přiznala.Chladnokrevná? Ano. Ale s jasným cílem
Od prvního dílu byla Mia zrádcem – spolu s Bárou a Sárou. A sotva se hra rozběhla, ukázala, že se nebojí „zatnout zuby“ a udělat to, co ostatní nedokážou.
Nejprve se zbavila Sáry. Ta se svým chováním sama dostala do hledáčku, Mia však proces urychlila a obratně jej nasměrovala.
Později přišla na řadu eliminace Patrika Kincla. Stačilo pár přesvědčivých slov, aby všem „došlo“, že sabotoval misi. Nikdo nepátral. Nikdo neověřoval. Mia argumentovala s klidem chirurgického skalpelu – a opět uspěla.
Tím si upevnila svou pozici „nejčistší ze všech“. A paradoxně právě díky tomu mohla dál beztrestně škodit.Verbování, intriky a chladná logika až do konce
Když byla vyřazena Bára, poslední z původních zrádců, musela Mia verbovat. Tentokrát věděla přesně, koho použít jako návnadu – Marka. Jeho jméno kolovalo mezi věrnými už nějakou dobu, takže stačilo jemně přihodit polínko. A byl pryč.
