Když Fiala vysvětluje, proč po volbách neposkytoval velké rozhovory, tvrdí, že chtěl nechat prostor svým nástupcům v ODS. A zároveň prý nechtěl zanechat dojem, že trucuje.
„Nepotřebuji se schovávat. Novináři se mě mohli ptát pořád. Jen jsem nepovažoval za vhodné zaplavovat mediální prostor, když už jsem oznámil odchod z vedení strany,“ říká.
Přesto přiznává, že úplně nad věcí není.
„To, že se s výsledkem vyrovnám, je jedna věc. Ale že mě netěší, je věc druhá.“
„Měl jsem být víc mezi lidmi.“ Největší selhání? Izolace v koaličním vyjednávání
Když se ohlíží zpět, přiznává první velkou chybu:
„Byl jsem příliš zavřený v koaličních jednáních a málo mezi lidmi. To mě mrzí.“
Podle Fialy se během celého mandátu snažil držet pětikoalici – později čtyřkoalici – pohromadě natolik úporně, až mu nezbýval čas na to, co měl v politice nejraději: přímý kontakt s občany.
A tady se podle něj ztratila energie, která mohla pomoci i ve volební kampani.
„Koalici jsem držel pohromadě i za cenu kompromisů, které bolely“
Fiala otevřeně popisuje dilema, které podle něj provázelo celé čtyři roky vlády:
Buď bude premiérem, který prosazuje tvrdě pravicovou politiku bez kompromisů, nebo premiérem stabilní vlády, která se dohadováním neunese vnitřními spory.
Vybral si druhou možnost.
„Na jedné misce vah byla stabilita státu uprostřed krizí. Na druhé riziko rozpadu vlády a nástupu extrémistů. A já nechtěl, aby populisté dostali prostor,“ říká.
Ruská invaze všechno změnila. „Měl jsem hned říct, že program splnit nejde“
Podle Fialy byl skutečným zlomem únor 2022.
„Kdybych tehdy věděl, co přijde, oznámil bych veřejně: vznikla nová realita, programové prohlášení nedokážeme dodržet. Ale já jsem byl megaloman. Myslel jsem si, že zvládneme všechno najednou.“
To byla podle něj zásadní chyba.
Voliči totiž vzali doslova sliby z roku 2021 – a čekali jejich kompletní naplnění, přestože se země musela vypořádat s válkou, uprchlickou krizí, extrémní inflací i energetickým šokem.
„Česko řídili dobře.“ Opoziční kritika Fialu mrzí, ale hořkost popírá
Když mluví o hodnocení své vlády, několikrát zmíní frustraci z toho, že „elity“ podle něj nedokázaly občanům dostatečně srozumitelně vysvětlit, že se Česku daří.
„Ekonomist nás označil za šestou nejlepší ekonomiku OECD. To nejsou dojmy. To jsou data,“ připomíná.
Zároveň ale trvá na tom, že skutečnou zpětnou vazbu mu dávali lidé na ulici – údajně pozitivnější než komentátoři či experti.Budoucnost Fialy: žádný útěk z politiky. Ale také ne návrat do čela
A co bude dál? Ex-premiér jednoznačně popírá, že by chtěl opustit politiku.
„Budu řadovým poslancem. A chci se věnovat studentům a mladým lidem,“ říká.
Podporu veřejnosti prý stále cítí a nehodlá ji zahodit.
Co z toho bude? To zatím neříká.
