V překladu: Najděte školky a školy, kde se děti budou učit “ďakujem”, “prosím” nebo „kde je záchod” ještě před angličtinou.
Rada Evropy dodává, že právě Slováci žijící v Česku o výuku svého jazyka stojí a dlouhodobě si stěžují, že české úřady jsou v této věci pasivní. Podle nich by se slovenština v českém veřejném školství měla objevit už dávno.Ministerstvo kontruje: „Když ji chcete, tak ji učte. Ale nikdo ji nechce.“
MŠMT na výzvu reaguje poměrně přímo. Slovenština je podle nich v nabídce – školy ji klidně mohou zavést jako další cizí jazyk. Nikomu to není zakázané. Jenže… nikdo to nedělá.
„Zájem o výuku slovenštiny v mateřských, základních ani středních školách neevidujeme,“ uvádí resort. Jinými slovy: možnost tu je, poptávka nikoliv.
A to je zarážející hlavně v kontextu toho, že Slováci jsou v Česku dlouhodobě nejpočetnější menšinou vůbec.
Poláci mají školy, Němci gymnázia. A Slováci? Ani jednu jedinou školu
Když se podíváme na sousedy okolo nás, Slováci jsou na tom vlastně nejhůř. Poláci mají své školy financované státem. Němci a Rakušané zase využili toho, že němčina je velký evropský jazyk – a tak u nás vzniklo několik škol, kde se částečně učí německy. Některé z nich fungují už třicet let.
Slováci? Ti se pokoušeli o něco podobného také. Jenže bez úspěchu.
Koncem 90. let existovala v Praze slovenská větev na Gymnáziu Na Vítězné pláni. Jenže zájem byl minimální – první rok se přihlásili čtyři uchazeči, později osm. A i ti nakonec požádali o přeřazení do českých tříd. Slovenská škola tím prakticky zanikla.
„Školu bez dětí neuděláte,“ shrnuje s nadhledem etnografka Helena Nosková, která u projektu byla.
Přestože Slováci jsou početní, žijí po celé republice rozptýleně. A hlavně – slovensky se děti většinou naučí doma, nebo si rozumí i bez formální výuky, protože oba jazyky jsou velmi blízké.
Proč nás Evropa nutí učit jazyk, kterému stejně všichni rozumíme?
To je otázka, kterou si kladou i odborníci. Faktem je, že Česko se v roce 2006 přihlásilo k Evropské chartě regionálních či menšinových jazyků a v ní slovenštinu uznalo jako menšinový jazyk, který má být podporován i ve vzdělávání. A Evropa teď připomíná: „Zavázali jste se. Tak plňte.“
Úřad vlády potvrzuje, že Rada Evropy ocenila mnoho věcí – třeba fungování podpory polské menšiny. Ale zrovna slovenština prý pokulhává.
Slovenština ano, ale kdo ji bude chtít? Rodiče zatím mlčí
A teď to hlavní: zájem samotných rodičů slovenských dětí je podle představitelů menšiny hlavním problémem.
