Po krátkém obřadu Felix ještě chvíli zůstal, položil na hrob kytici a tiše se rozloučil. Poté však musel odjet – čekalo ho vystoupení v Milevsku, které nešlo zrušit. „Jedině při hudbě se dokážu aspoň na chvíli oprostit od bolesti. Když hraju, na okamžik zapomenu na smutek,“ svěřil se už dříve. Hudba je pro něj teď nejen prací, ale hlavně útočištěm, kde se může schovat před prázdnotou, kterou po sobě Anička zanechala.
Dojemné rozloučení plné lásky
Navzdory hlubokému žalu bylo na místě cítit i něco jiného – klid a jistotu, že Anička má konečně své místo, kam za ní mohou její blízcí chodit zapálit svíčku, přinést květinu a v tichu s ní mluvit. Rodiče věří, že teď už má jejich milovaná dcera svůj klid.
„Její úsměv, hlas i duši budeme mít navždy v srdci,“ řekl Felix na závěr, než se s Dádou tiše odebrali pryč.
foto : Extra.cz/ Pavel Dvořák
