Přesto Turek loni zaslal do europarlamentu prohlášení, že si z těchto firem vyplácí zhruba 10 tisíc eur měsíčně. O tři měsíce později ale výpověď změnil – prý nejde o příjem z firem, ale z jeho práce OSVČ, údajně za „poradenství v automobilovém průmyslu“.
Kde se poradenské zakázky vzaly, neuvedl. A kanceláře jeho firem? Ty sídlí v pražském domě, kde nemají ani zvonek, ani označení. Sdílejí schránku s advokátem Tomášem Maxou, Turkovým spolužákem ze střední školy.
Závěr: více otázek než odpovědí
Z Turkových výpovědí vyplývá jedno: jeho majetek vznikal zejména v době, kdy neměl živnost, firmy ani doložené příjmy. Přesto končí v jeho osobních tabulkách veteráni za desítky milionů, milionové hotovosti v trezorových schránkách a drahé hodinky.
Turek trvá na tom, že vše získal legálně. Zároveň však odmítá vysvětlit, odkud pochází klíčová část jeho majetku a proč tak dlouho působil mimo oficiální podnikatelský rámec.
