Co ovšem v přiznání chybí, je jasné vysvětlení, jak mohl politik ve svých jednatřiceti letech k tak rozsáhlému majetku přijít. Turek sice dlouhodobě tvrdí, že obchoduje s klasickými automobily, ovšem klíčová fakta tomu odporují – do roku 2021 neměl živnostenské oprávnění ani vlastní firmu. A firmy, které později založil, vykazují jen symbolické zisky.
Když se redakce Seznam Zpráv politikovi snažila položit otázku, odkud miliony pocházejí, odpověď byla stručná a uzavřela komunikaci:
„Děláte si legraci? Máte pocit, že se s vámi takto někdo bude bavit? Hezký den.“
Hotovost jako životní filozofie
Z Turkových slov je zřejmé, že preferuje fyzické peníze. V bezpečnostní schránce má podle svého vyjádření uloženou část úspor právě v hotovosti.
„Já hotovost preferuji před penězi na účtu,“ vzkázal s tím, že ochrana hotovosti je podle něj jedním z témat jeho politického programu.
Ani zde však neposkytl konkrétní odpověď, odkud přesně hotovost pochází a jaké jsou její zdroje.
Král veteránů: Lagonda, Rolls Royce i Tatra
Největší část Turkovy majetkové bilance tvoří sbírka dvanácti klasických automobilů. Patří mezi ně například Aston Martin Lagonda v hodnotě sedmi milionů nebo Rolls Royce Camargue za šest milionů. Nechybí ani československá Tatra 613 S za 2,5 milionu.
Turek tvrdí, že většinu aut nakoupil „velmi výhodně“ v letech 2006–2010, tedy ještě v době, kdy mu bylo kolem dvaceti let. Kromě samotných vozidel vlastní také soubor historických náhradních dílů pro britské vozy Aston Martin a Jaguar – ty v přiznání ohodnotil na další 9,4 milionu.
Podrobnější vysvětlení toho, kde tehdy vzal prostředky na podobné nákupy, ale neposkytl.
Peníze v hotovosti a práce bez živnostenského oprávnění
Redakce Seznam Zpráv už dříve upozornila, že Turek v letech 2014 až 2017 přijímal od klientů milionové částky – převážně v hotovosti. Šlo o platby za renovace a zprostředkování prodeje veteránů. Jenže tehdy neměl živnostenské oprávnění ani žádnou firmu, která by takové podnikání mohla legálně provozovat.
Jeden z jeho bývalých zákazníků popsal, že Turka financoval nejen za samotné renovace, ale i za auta, která Turek chtěl do vlastní sbírky.
„Kupoval jsem Bentley a Chrysler Imperial Le Baron. On tvrdil, že je nutně potřebuje, tak jsem je zaplatil jako součást záloh,“ popsal klient, který prý dohromady zaplatil 4,7 milionu. Renovace se však podle něj nikdy nedočkal.
Další zákazníci uvedli, že Turek provozoval dílnu v bývalé traktorové stanici ve Ždánicích. Majitel objektu redakci potvrdil, že mu prostory pronajímal. Podle svědků tam auta renovovali i další lidé, o kterých Turek mlčel.
Dokonce i policistům Turek přiznal, že peníze za prodej jednoho z vozů nezdanil. Tvrdil, že šlo o „jeho vlastní dlouhodobý majetek“.
Firmy, které nevydělávají. Ale majitel si z nich vyplácel desítky tisíc eur?
Až v letech 2016 a 2017 si Turek založil firmy Art of Performance a Transgas. Na webu první z nich se uvádí, že se věnuje mimo jiné renovaci historických aut. Ve skutečnosti ale obě společnosti dlouhodobě nevykazují téměř žádný zisk.
