Polovina národa chce novou pravici. A Kuba to ví.
Když se podíváte na data z průzkumu MEDIANu, nestačíte se divit. Až 49 % Čechů by vážně zvažovalo volbu nové, odpovědné a ideově jasně ukotvené pravicové strany. A teď pozor: tahle hypotetická partaj by dokázala přilákat i 42 % nevoličů – což je číslo, které se v politickém marketingu objevuje jen výjimečně.
A Martin Kuba? Ten ta data určitě viděl. A nejen je – má nepochybně i další, neveřejné výzkumy, na které obyčejný smrtelník nedosáhne. A všechny mu nejspíš říkají jediné:
„ODS už neopravíš. Ale vzniknout může něco nového.“
Kuba – jihočeský tahoun, který si schoval ambice do šuplíku. Proč?
Získat ve svém kraji 47 % hlasů? To je výkon, kterým se může chlubit málokdo. Kuba se stal prakticky neporazitelným hejtmanem. Jenže místo toho, aby využil sílu a zamířil do čela celé ODS, stáhl se zpět do jižních Čech a z Prahy se jakoby stáhl.
A proč?
Protože projekt SPOLU byl – a to věděli uvnitř strany všichni – odsouzen k pomalému konci. Fialova dominance spolkla Topku, která dřív v Praze bodovala díky tvářím jako Schwarzenberg, Kalousek, Feri… a i Pekarová uměla stáhnout neuvěřitelných 40 %.
Jenže letos? Totální propad. Piráti a STAN slavili, SPOLU padalo. A Kuba nechtěl být u toho.
Motoristi, ODS a propadlé hlasy. Jeden krok navíc by Fialu možná zachránil.
Je tu ještě jedna věc, kterou se v zákulisí říká nahlas, ale veřejně jen šeptá: Motoristé nasáli voliči staré ODS. Část Topolánkových a Nečasových konzervativců prostě z ODS utekla. A kdyby je Kuba dokázal přitáhnout zpět, Fiala mohl být dnes znovu premiérem.
Tři procenta – to je všechno, co chybělo.
Jenže místo pomoci přišel odchod. A ten zasáhl ODS do slabin přesně v momentě, kdy se strana chystala předat žezlo Martinu Kupkovi.
Proč Kuba odešel? Důvod je jasný. A bolí.
Kuba dlouhodobě varoval, že ODS ztrácí identitu. A čísla ho podporují:
- 2014: ODS měla 21 500 členů
- 2025: jen 11 500
Polovina pryč. A nikdo to nechce říkat nahlas, aby neohrozil Fialův obraz uvnitř strany.
ODS není jednotná. Pražská buňka nemůže vystát středočeskou, brněnská kolem Blažka tahá za nitky, a jih Čech s Olomoucí drží nostalgii staré, „topolánkovské“ éry.
Kuba byl jeden z posledních, kdo tu starou pravicovou DNA ještě měl. A ti, kteří ve straně zbyli, to věděli. Možná až moc dobře.
Ale jeden muž nestačí. A tady přichází otázka: Kdo další? Vondrák? Kalousek?
Jestli chce Kuba postavit skutečně silné hnutí, potřebuje víc než jihočeskou popularitu. Potřebuje Prahu, Středočeský kraj, Moravskoslezsko, Jihomoravský kraj – zkrátka velké balíky hlasů.
A proto se stále hlasitěji mluví o tom, kdo by mohl stát po jeho boku:
- Miroslav Kalousek – politický matador, kterého část pravice pořád táhne.
- Ivo Vondrák – schopný hejtman s jasnou značkou.
- Tomáš Macura – bývalý ostravský primátor, který ukázal, že umí moderně řídit město.
To už není parta outsiderů. To je základ skutečné pravicové síly.
Volební matematika mluví jasně: Kuba má nakročeno. A moc dobře to ví.
Česká společnost je rozdělená na tři hlavní skupiny:
- Radikálové a protestní voliči – zhruba 18 %, letos ANO, SPD, Stačilo!
- Střed – 65 %, voliči, kteří sledují hlavně ceny účtů a náklady života.
- Zodpovědná vyšší střední třída – 15–18 %, pravicoví voliči, kteří chtějí méně státu, ale zároveň udržitelnost a odpovědnost.
