Mýtus „spát budu až v hrobě“
Ještě před pár lety bylo běžné, že se manažeři i podnikatelé chlubili tím, jak málo spí. Spánek byl vnímán jako ztráta času, kterou lze nahradit kávou a silnou vůlí. „Lidé si dřív zkracovali spánek, aby stihli víc práce,“ říká Adam Česlík. „Dnes už ale víme, že to byla slepá ulička. Vědecké výzkumy posledních dvaceti let ukazují, že nedostatek spánku negativně ovlivňuje prakticky všechny ukazatele zdraví — od imunity přes metabolismus až po duševní výkonnost.“
Česlík dodává, že spát pět nebo šest hodin denně rozhodně nestačí, i když si to mnoho lidí myslí. „Když člověk dlouhodobě spí málo, tělo se nestihne regenerovat, stárne rychleji a imunitní systém se oslabuje. Navenek se to může projevit únavou, podrážděností nebo přibíráním, ale ve skutečnosti jde o mnohem hlubší problém – tělo prostě nestíhá opravovat samo sebe.“
Kolik spánku je ideálních?
Univerzální odpověď neexistuje, protože každý z nás má trochu jiné nastavení. „V průměru se ideální délka spánku pohybuje mezi sedmi a devíti hodinami,“ vysvětluje Česlík. „Jenže není důležité jen kolik spíme, ale také jak spíme.“
Záleží i na tzv. chronotypu — tedy na tom, kdy má člověk přirozeně nejvíc energie. Někdo je „sova“ a pracuje nejlépe večer, jiný je „skřivan“ a vstává s úsvitem. V zimě bychom přirozeně měli spát déle než v létě, ale moderní společnost po nás chce, abychom fungovali stejně celý rok, což je proti biologické logice.
Jedna špatná noc stačí
Většina lidí si myslí, že jeden špatný spánek nic neznamená. Jenže opak je pravdou. „Už jediná noc, kdy spíte jen šest hodin nebo máte přerušovaný spánek, naruší hormonální rovnováhu,“ říká Česlík. „Klesá citlivost na inzulin, snižuje se hladina hormonů štítné žlázy a tělo má méně energie. To vede k tomu, že máme chuť na sladké, jíme víc kalorií a cítíme se psychicky vyčerpaní.“
Organismus se přitom snaží s tímto stavem nějak vyrovnat, ale v dlouhodobém horizontu to znamená chronický stres a zrychlené stárnutí. „Na buněčné úrovni se to projevuje stejně, jako kdyby člověk žil v trvalém napětí,“ dodává Česlík.
Nejčastější mýty o spánku
Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že se dá spánek dohnat o víkendu. „To vůbec nefunguje,“ upozorňuje Jiří Votava. „Když spíte přes týden málo a o víkendu to doháníte, úplně si rozhodíte vnitřní hodiny. Je to podobné, jako kdybyste každé pondělí přelétali několik časových pásem. Tělo se pak několik dní znovu přizpůsobuje.“
Další častý omyl se týká alkoholu. Mnoho lidí si dá večer „pár piv na spaní“, protože jim to pomáhá usnout. „Ano, alkohol uspí, ale naruší kvalitu spánku,“ vysvětluje Votava. „Mozek se nedostane do hluboké ani REM fáze, takže tělo se vlastně neodpočine, i když spíte třeba osm hodin.“
