České nemocnice procházejí obdobím, kdy se jejich kapacity dostávají na samotnou hranici udržitelnosti. Lékaři v celém Česku se stále častěji dostávají do situace, kdy potřebují přijmout akutního pacienta – a nemají kam. A to ne kvůli vysokému počtu náhlých onemocnění, ale proto, že významnou část lůžek obsazují lidé, kteří již akutní péči nepotřebují. Z nemocnice by mohli odejít, ale nemají kam.
Podle odhadů zdravotníků je to přibližně jeden z pěti hospitalizovaných. Ve výsledku tak akutní lůžka plní roli sociální služby, kterou české zdravotnictví suplovat nedokáže – a především nemá kapacitu.
