Čína: nový hráč, který mění pravidla
Snad největší změna poslední dekády přichází z Pekingu. Čína se z dlouhodobě pasivního, početně slabého jaderného státu stává dynamickým zbrojním gigantem.
Skokový růst arzenálu
V roce 2023 měla Čína přibližně 400 hlavic. Dnes už jich má kolem 600 a tempo růstu je nevídané – sto nových hlavic ročně.
A to je pouze začátek.
Do roku 2035 může podle odhadů mít kolem 1500 hlavic – třetinu dnešního arzenálu USA či Ruska.
Masivní infrastruktura
Peking buduje:
- stovky nových raketových sil,
- moderní flotilu jaderných ponorek,
- nové strategické bombardéry,
- rozsáhlý podzemní komplex vojenských zařízení, který připomíná přípravu na dlouhý konflikt.
Pro USA je zásadní změnou to, že americká jaderná strategie byla po desetiletí nastavena na jednoho velkého soupeře – Rusko. V blízké budoucnosti ale může čelit dvěma.
Další země zbrojí. A svět se stává mnohem složitější
Čína, Rusko a USA však nejsou jediné státy, které tlačí svět k nové jaderné rivalitě.
Severní Korea
- zvedla počet hlavic na 50,
- má materiál na desítky dalších bomb,
- výrazně pokročila v raketové technologii,
- těží ze zbrojní výměny s Ruskem.
Indie a Pákistán
Obě země modernizují své jaderné programy a zároveň se letos dostaly do nejvážnějšího konfliktu za mnoho let.
Velká Británie a Francie
Obě evropské jaderné mocnosti rovněž navyšují investice. Londýn chce zvýšit počet hlavic, Paříž představila novou generaci střel a ponorek.
Írán
Íránské jaderné ambice visí ve vzduchu jako stálá hrozba. Zda Teherán pracuje na získání bomby, není potvrzeno, ale obavy neutichají.
A co spojenci USA?
V Německu, Japonsku nebo Jižní Koreji roste debata, zda se dá spoléhat na americký „jaderný deštník“.
Myšlenka na vlastní jaderné zbraně je sice stále považována za krajní scénář, ale už to není absolutní tabu, jako bývala.
Nový jaderný závod? Možná už začal
Svět je dnes nebezpečně fragmentovaný. Více států než kdy jindy má jaderné zbraně nebo se k nim přibližuje. Velmoci se navzájem podezírají, dohody o kontrole zbrojení mizí. Rostou technologické možnosti – umělá inteligence, zbraně ve vesmíru, hypersonické střely.
To všechno dohromady vytváří prostředí, které může být ještě méně stabilní než svět za studené války.
Nejde o to, zda počet hlavic už nyní roste. Jde o to, že všechny signály ukazují k jedinému směru.
Éra jaderného klidu skončila. A příští roky rozhodnou o tom, zda svět zamíří k novému období strachu – nebo zda se podaří zbrojní spirálu zastavit včas.
