Zajímavé ale je, že jen zlomek oblečení, které lidé do těchto kontejnerů vyhodí, směřuje skutečně na charitu. Většina se dnes recykluje nebo prodává a jen menší část je nakonec zlikvidována.
Kdo provozuje kontejnery a proč
V Česku je sběrné kontejnery na textil provozuje asi deset různých společností. Mezi ně patří charitativní organizace, například Diakonie Broumov, Klokánek nebo Červený kříž, ale i komerční firmy jako Dimatex, FCC nebo TextilEco. Všechny mají podobný cíl – využít starý textil co nejefektivněji a zároveň přispět k ochraně životního prostředí.
Provozovatelé ale upozorňují, že s tím roste i nákladnost sběru a třídění. Stoupají ceny energií, mzdy zaměstnanců a náklady na likvidaci textilu, který už nelze znovu využít. „V budoucnu by měla být recyklace vázána na organizace rozšířené odpovědnosti výrobce, ale zatím tyto systémy neexistují,“ říká Jiří Česal, výkonný ředitel Asociace textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Podle něj by měla být odpovědnost za celý životní cyklus výrobku přenesena na jeho výrobce.
Jak se s textilem nakládá
Původně byly kontejnery spojeny hlavně s charitou – lidé do nich nosili oblečení, které ještě mohlo sloužit druhým. Dnes se však vyhozený textil zpracovává mnohem komplexněji. Důvěryhodní provozovatelé dokáží přesně určit, kolik oblečení jde na charitativní účely, kolik se prodá a jak se nakládá s nepoužitelným materiálem, říká Soňa Klepek Jonášová ze Institutu cirkulární ekonomiky.
Proces začíná tříděním. Textil se rozdělí podle materiálu a kvality. Kusy vhodné k dalšímu nošení se darují charitám, prodávají se v second handech nebo putují do rozvojových zemí. Zbytek se recykluje nebo zpracovává na jiné výrobky. Tento proces je náročný a neobejde se bez lidské práce.
Recyklace: od mikiny k lavičce
Nepoužitelný textil se často stává surovinou pro průmyslové účely. Bavlna nebo polyester se recykluje na nové látky, i když v Evropě je jen několik továren, které to umí. Z většiny textilu se vyrábějí materiály pro stavebnictví, automobilový průmysl či nábytkářství – například izolační materiály, díly do aut nebo náplně do sedacího nábytku.
Firma Dimatex například vyrábí z posbíraného textilu čistící hadry nebo materiál Retextil, který vzniká smícháním textilu s plastem a lepidly. Z něj se pak lisují lavičky, ploty či odpadkové koše. Podobně Arca Chrast či společnost Retex z textilních odpadů vyrábějí materiály pro stavebnictví a automobilový průmysl.
Nové linky na třídění a zpracování textilu podpořilo ministerstvo životního prostředí. Například Diakonie Broumov má pásovou linku inspirovanou letištními pásy pro kufry, která umožňuje zpracovávat textil, papír a plast. Výsledkem mohou být víceúčelové stavební desky nebo jiné produkty.
