Ve svých knihách se Klíma často zabýval tématy lidských vztahů a samoty. Věřil, že literatura by měla vyprávět příběhy, které čtenáře zaujmou. Jeho díla, jako například „Bezvadný den“ nebo „Milenci na jednu noc“, se často zaměřovala na střet jednotlivce s mocenskými strukturami.
Během normalizace v Československu byl Klíma zakázán publikovat, protože se na IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 postavil proti komunistické cenzuře. V roce 1969 odjel do USA, kde přednášel na Michiganské univerzitě, ale rozhodl se vrátit do Československa, aby mohl přispět ke změnám ve své zemi.
Po návratu byl vyloučen z různých organizací a jeho knihy byly staženy z knihoven. Přesto se nevzdal a pokračoval v psaní, i když musel pracovat v různých manuálních profesích. Po sametové revoluci se jeho knihy opět začaly objevovat v knihkupectvích.
