Výsledky rozsáhlé studie ukazují varující trend
Studie Global Burden of Disease (GBD), která je považována za jednu z nejkomplexnějších analýz veřejného zdraví v historii, mapovala příčiny úmrtí a nemocnosti ve 204 zemích světa. Na výzkumu se podílelo přes 16 500 vědců a pro jeho zpracování bylo použito více než 300 000 zdrojů dat.Zjištění jsou znepokojivá. Zatímco celková úmrtnost populace do roku 2023 klesla a průměrná délka života se po pandemii covid‑19 opět zvýšila (na 76,3 roku u žen a 71,5 roku u mužů), vědci upozorňují na děsivý kontrast: u mladých lidí se křivka úmrtnosti znepokojivě zvedá.Příčiny se liší podle regionů. V Severní Americe a částech Latinské Ameriky dominuje nárůst sebevražd a úmrtí způsobených předávkováním drogami či nadměrným pitím alkoholu. V Africe na jih od Sahary hrají hlavní roli infekční choroby a dopravní nehody.Podle autorů má celá tato analýza sloužit jako výstražný signál – jako jasná zpráva vládám a zdravotnickým organizacím, že mladí lidé jsou ohroženou skupinou, která si žádá naléhavou pozornost.
Duševní zdraví – tichá epidemie mezi mladými
Ředitel Institutu pro zdravotní metriky a hodnocení (IHME) při Washingtonské univerzitě Christopher Murray upozornil, že silný nárůst úmrtí u mladých dospělých je úzce spjat s prudkým rozšířením duševních problémů, zejména úzkostí a depresí.„Když jsme se dívali na data, překvapilo nás, jak výrazný a náhlý nárůst se objevil právě u mladých lidí, zejména u žen,“ uvedl Murray. A dodal, že odborníci se dosud nemohou shodnout, co je hlavní příčinou tohoto trendu – spekuluje se o negativním vlivu sociálních sítí, nadměrného používání mobilních technologií, ale i o změnách v rodinných a společenských vztazích či tlaku moderní společnosti na výkon a dokonalost.Pandemie covidu‑19 podle něj krizi duševního zdraví ještě prohloubila – izolace, strach a dlouhodobá nejistota zanechaly na psychice mladých lidí hluboké stopy. „Dokud se neshodneme na tom, co přesně tyto problémy způsobuje, bude hledání účinného řešení velmi obtížné,“ dodává Murray.
Války a konflikty mění mapu úmrtnosti
Dalším alarmujícím faktorem je růst úmrtnosti v důsledku konfliktů a násilí. Zpráva upozorňuje, že kvůli válce na Ukrajině se ohniska konfliktů posouvají z Blízkého východu a severní Afriky směrem do Evropy a střední Asie. Tento přesun se už promítá do výrazného nárůstu úmrtí souvisejících s válkou, zraněními a terorismem.
Nejhorší situace panuje podle dat v Palestině, která vykazuje nejvyšší míru úmrtnosti v důsledku konfliktů na světě.
Nerovnosti mezi regiony jsou propastné
Přestože se globální průměrná délka života prodlužuje, rozdíly mezi jednotlivými částmi světa zůstávají obrovské. Lidé v bohatých zemích s kvalitní zdravotní péčí se mohou dožívat až 83 let, zatímco v nejchudších oblastech subsaharské Afriky se průměr pohybuje kolem 62 let.Nová data navíc odhalila, že úmrtnost dětí ve věku 5 až 14 let v Africe je vyšší, než se dosud předpokládalo – především kvůli infekčním nemocem, nedostatku zdravotní péče a častým úrazům. U mladých žen ve věku 15 až 29 let je situace ještě horší: studie zjistila, že úmrtnost v této skupině je o více než 60 % vyšší, než jak ukazovaly dřívější odhady.Hlavní příčiny? Smrt při porodu, nehody na silnicích nebo komplikace spojené s nemocemi, jako je meningitida.
