Pacienti, kteří dostali vakcínu proti covidu do 100 dnů od začátku imunoterapie, měli dvojnásobnou šanci, že po třech letech budou stále naživu, než ti, kteří očkovaní nebyli.
Podle jednoho z autorů studie Adama Grippina jde o jasný signál, že i běžně dostupné mRNA vakcíny mohou podnítit imunitní systém k silnější a účinnější reakci proti nádorům. „Zdá se, že vakcína dokáže imunitní systém doslova ‚probudit‘ a přimět ho, aby lépe rozpoznával i nádorové buňky,“ vysvětluje Grippin.
Jak to funguje?
Zjednodušeně řečeno – mRNA vakcína funguje jako poplach. V těle vyvolá stav pohotovosti, kdy imunitní buňky aktivněji vyhledávají a ničí potenciální hrozby. Tento mechanismus se ukazuje jako užitečný i u rakoviny.
Po aplikaci vakcíny totiž nádorové buňky zvyšují tvorbu proteinu PD-L1, který obvykle slouží k jejich ochraně před imunitním systémem. Inhibitory imunitních kontrolních bodů, které jsou součástí moderní imunoterapie, ale tento „štít“ dokážou zablokovat. Výsledkem je, že imunitní systém má volné ruce a může nádor efektivně napadnout.
Tento proces byl potvrzen i v klinických studiích – u očkovaných pacientů vědci pozorovali zvýšenou aktivaci imunity a větší aktivitu buněk, které likvidují nádory.
Největší efekt u „studených“ nádorů
Zajímavé je, že nejvýraznější zlepšení přežití bylo zaznamenáno u pacientů s takzvanými „studenými nádory“. To jsou nádory, které obvykle na imunoterapii téměř nereagují, protože v nich imunitní systém nebývá dostatečně aktivní. Po očkování proti covidu se však tříleté přežití těchto pacientů zlepšilo téměř pětinásobně.
Na výsledky neměl vliv ani konkrétní typ vakcíny, počet dávek nebo doba, kdy pacient léčbu podstoupil. To naznačuje, že jde o obecný účinek mRNA technologie.
Vědecký průlom a budoucí výzkum
MD Anderson Cancer Center, kde studie vznikla, je považováno za největší a nejprestižnější onkologické centrum na světě. Tamní vědci už připravují rozsáhlou klinickou studii fáze III, která má potvrdit, zda by mRNA vakcíny mohly být v budoucnu běžně součástí onkologické péče.
Pokud se dosavadní výsledky potvrdí, mohlo by to znamenat zásadní průlom – mRNA technologie by se mohla stát klíčovou součástí léčby rakoviny, a to nejen u pacientů, kteří na imunoterapii reagují, ale i u těch, jejichž nádory jsou zatím odolné.
Od odmítané myšlenky k Nobelově ceně
Zajímavé je, že myšlenka využít mRNA k léčbě nemocí rozhodně není nová. Ještě před pandemií vědci experimentovali s tím, jak přenést do buněk molekulu mRNA, která by dokázala spustit tvorbu specifických proteinů – například těch, které pomáhají imunitě zničit nádorové buňky.
