Zvlášť nebezpečná je pro pacienty s oslabenou imunitou – tedy pro ty, kteří jsou po operacích, dlouhodobě hospitalizovaní, nebo mají chronické onemocnění.
Podle Agentury pro zdravotní bezpečnost Spojeného království je tato kvasinka výjimečná svou schopností přežít i v přísně sterilních podmínkách. „Dokáže zůstat životaschopná na různých površích po velmi dlouhou dobu, a to dokonce i po běžném úklidu a dezinfekci,“ upozorňují odborníci. Právě tato mimořádná odolnost z ní dělá postrach nemocnic.
Jak se projevuje a koho ohrožuje
Průběh infekce se může lišit případ od případu. U některých pacientů může infekce probíhat téměř bez příznaků a zůstane neodhalená. U jiných ale může vyvolat vážné komplikace – například záněty krevního řečiště, srdečních chlopní či vnitřních orgánů. V těch nejzávažnějších případech může mít infekce i smrtelné následky.
Kromě toho je C. auris často rezistentní vůči běžným antimykotikům, tedy lékům určeným k léčbě plísňových infekcí. To znamená, že běžná léčba často nezabírá a pacienti potřebují speciální, silnější léčebné postupy.
Situace v Česku: více případů než dříve
Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) byly mezi lety 2013 a 2023 na území Česka zaznamenány jen tři případy této infekce. Situace se ale změnila v roce 2024.
„Od srpna 2024 evidujeme náhlý nárůst výskytu kvasinky C. auris,“ uvedla Společnost pro lékařskou mikrobiologii. Infekce byla potvrzena u šesti pacientů z několika pražských nemocnic, přičemž v jednom případě šlo o invazivní infekci, tedy stav, kdy kvasinka pronikla do krevního oběhu.
Novější statistiky zatím zveřejněny nebyly, ale odborníci varují, že situace může být závažnější, než ukazují dostupná data.
