Biologické hodiny a jejich význam pro zdraví
Lidské tělo funguje podle takzvaného cirkadiánního rytmu – vnitřních biologických hodin, které určují, kdy máme spát, kdy být vzhůru, kdy tělo nejlépe tráví nebo kdy má nejnižší krevní tlak. Tento rytmus je přirozeně řízen střídáním světla a tmy během dne a noci.
Jakmile je ale tento cyklus narušen – například prací na směny, častým létáním mezi časovými pásmy, nebo právě vystavením světlu v noci – tělo ztrácí svou přirozenou rovnováhu. Naruší se produkce hormonů, jako je melatonin, mění se srdeční frekvence, metabolismus i tlak. Dlouhodobě takové narušení může vést až k vážným zdravotním problémům.
Co přesně zjistila studie
Do rozsáhlého výzkumu se zapojilo téměř 89 tisíc lidí starších 40 let. V letech 2013 až 2016 účastníci nosili na ruce speciální senzory, které nepřetržitě měřily úroveň světla, jemuž byli vystaveni. Celkem se nasbíralo přes 13 milionů hodin dat – tedy obrovské množství informací o tom, jak moc světla lidé v noci skutečně zažívají.
Poté vědci sledovali zdravotní stav těchto účastníků po dobu téměř deseti let. A výsledky byly znepokojivé.
Ukázalo se, že ti, kteří spali v prostředí s vyšší intenzitou světla, měli podstatně větší riziko kardiovaskulárních onemocnění. „Silné noční světlo bylo spojeno s vyšším výskytem ischemické choroby srdeční, srdečního selhání, fibrilace síní i mrtvice,“ uvedl vedoucí výzkumu Daniel Windred. Podle něj byly tyto výsledky zřejmé i u lidí, kteří jinak vedli zdravý životní styl – jedli vyváženě, cvičili a nekouřili.
O kolik roste riziko?
Rozdíly byly značné. Lidé vystavení silnému světlu v noci měli:
