Zjištění, které otřáslo zdravotnickým světem
Výsledky výzkumu odhalily, že během celé čtvrtstoletí sledování byla úmrtnost na rakovinu prsu v obou skupinách žen prakticky totožná. Další znepokojivý fakt spočíval v tom, že asi 22 % diagnostikovaných případů představovaly falešně pozitivní výsledky – tedy situace, kdy ženy byly mylně označeny za pacientky s rakovinou, ačkoliv žádné onemocnění neměly.
Tyto ženy často podstoupily zbytečné a psychicky i fyzicky náročné léčebné zákroky – operace, ozařování nebo chemoterapii. Odborníci proto začali volat po přehodnocení přínosu mamografických screeningů a po otevřenější debatě o jejich skutečné efektivitě.
Zdravotní systém reaguje pomalu
Navzdory jasným výsledkům výzkumu se většina zdravotnických institucí k zásadním změnám stavěla velmi opatrně. Například Americká nadace pro rakovinu nadále doporučuje, aby ženy po čtyřicátém roce života absolvovaly mamografii každý rok. Podobný přístup si zachovávají i mnohé další země.
Na druhé straně stojí Švýcarsko, které se rozhodlo vydat jiným směrem. Po pečlivém zhodnocení dostupných vědeckých důkazů dospěl švýcarský lékařský panel k závěru, že plošný mamografický screening nemá dostatečný přínos, aby ospravedlnil své pokračování. Země proto přistoupila k postupnému ukončení této praxe. Tento krok vyvolal velkou mezinárodní diskusi, protože švýcarské zdravotnictví je dlouhodobě považováno za jedno z nejkvalitnějších a nejprogresivnějších na světě.
Když věda stojí na vratkých základech
Mamografie byla po dlouhá desetiletí prezentována jako klíčový nástroj v boji proti rakovině prsu. Jenže stále více odborníků upozorňuje, že vědecké důkazy o její účinnosti nejsou jednoznačné.
Mnoho žen navíc pociťuje společenský tlak – mají pocit, že pokud screening vynechají, zanedbávají své zdraví. Tento pocit je často posilován mediální kampaní a oficiálními doporučeními zdravotních institucí. Jenže málokdy se otevřeně mluví o rizicích spojených s mamografií, která v některých případech mohou převážit její možné přínosy.
