Stále více párů potřebuje pomoc
Podle lékaře Černého se počet lidí, kteří se obracejí na kliniky asistované reprodukce, za poslední roky dramaticky zvýšil. „Průměrný věk párů, které k nám přicházejí, už přesahuje 36 let,“ vysvětlil. Tento trend souvisí s tím, že ženy dnes často odkládají mateřství na pozdější dobu – například kvůli kariéře, studiu nebo finanční jistotě.
S rostoucím věkem však přirozená plodnost klesá. A tak zatímco před dvaceti lety byla asistovaná reprodukce spíše výjimkou, dnes se stala běžnou součástí života mnoha párů. „Z posledních dat vyplývá, že více než pět procent dětí se už rodí díky metodám umělého oplodnění,“ doplnil Černý.
Úspěšnost je vysoká, ale ne stoprocentní
I když moderní medicína dokáže zázraky, jistotu úspěchu nikdo zaručit nemůže. Klinika, kde doktor Černý působí, dosahuje téměř devadesátiprocentní úspěšnosti, přesto se najdou případy, kdy se ani po opakovaných pokusech těhotenství nedostaví.
„Pomoci dokážeme většině párů, ale nikdy to není úplně bez rizika. Někdy trvá dlouho, než se najde ta správná cesta, a někdy to bohužel nejde vůbec,“ přiznává lékař. Proces může být psychicky i fyzicky vyčerpávající, obzvlášť když se opakuje po několik let.
Pekarová Adamová: deset let nadějí i zklamání
O tom, jak náročná může být cesta za vytouženým dítětem, promluvila i Markéta Pekarová Adamová, bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny. V otevřeném rozhovoru přiznala, že se s manželem snažili o potomka celých deset let – bohužel bez úspěchu.
„Vyzkoušela jsem snad všechny dostupné metody léčby. Poslední roky mě to ale natolik vyčerpalo, že jsem začala pociťovat i další zdravotní potíže, které jsem vůbec nečekala,“ svěřila se politička.
Její příběh odráží zkušenost mnoha žen, které se opakovaně podrobují hormonální léčbě, odběrům vajíček, čekání a zklamání po neúspěšném pokusu.
Léčba není jen o těle, ale i o psychice
Podle doktora Černého hraje psychika v celém procesu obrovskou roli. „Největší zátěž bývá právě psychická. Když se pár snaží o dítě mnoho let, prožívá znovu a znovu velká očekávání a pak zklamání,“ vysvětlil.
Únava, stres a frustrace se mohou přenášet i do partnerského vztahu, který taková situace často prověří. Každý člověk to zvládá jinak, a proto je podle odborníků důležité, aby pacienti měli kolem sebe podporu – nejen lékařů, ale i rodiny a přátel.
Kdy je čas říct si „dost“?
Rozhodnutí ukončit léčbu bývá velmi osobní a těžké. Neexistuje žádné přesné pravidlo, po kolika pokusech by se měl člověk vzdát. „Je to vždy individuální. Záleží na tom, jak se pár cítí, jaké má možnosti a co všechno už má za sebou. O konečném rozhodnutí si musí promluvit s lékařem, ale hlavní slovo má vždy ten pár,“ zdůraznil Černý.
Markéta Pekarová Adamová nakonec došla k tomu, že další pokusy už pro ni nemají smysl. „Byla jsem už fyzicky i psychicky vyčerpaná,“ přiznala.
