Podle jejich slov soucítili se všemi, kteří válkou trpí – což byl v té době v Rusku velmi odvážný krok.
Záhadná úmrtí v Lukoilu
Prvním z obětí byl Alexandr Subbotin, miliardář a člen představenstva Lukoilu. V květnu 2022 byl nalezen mrtvý ve sklepě domu šamana ve městě Mytišči nedaleko Moskvy. Podle oficiální verze se měl otrávit jedem z ropuch, který šaman používal při rituálu určeném k léčbě závislosti na alkoholu. Údajně dostal infarkt následkem otravy. Případ byl uzavřen rychle a bez hlubšího vyšetření – což jen posílilo dohady o tom, že za jeho smrtí mohlo stát něco jiného.
Jen pár měsíců poté, v srpnu téhož roku, zemřel další z vysokých představitelů Lukoilu – Ravil Maganov, předseda představenstva. Vypadl z okna v šestém patře moskevské nemocnice, kde se zotavoval po infarktu. Ruská média okamžitě informovala, že šlo o sebevraždu, údajně kvůli depresím a lékům, které bral. Mnozí pozorovatelé si ale všimli, že šlo o příliš „klasický“ způsob odchodu z tohoto světa, jaký se často objevuje u nepohodlných lidí.
Další ranou pro vedení firmy byla smrt Maganovova nástupce Vladimira Někrasova, který měl podle oficiálních zpráv podlehnout „akutnímu srdečnímu selhání“. Netrvalo dlouho a do seznamu přibyl i Vitalij Robertus, viceprezident společnosti. Jeho tělo našli oběšené v kanceláři.
Energetický sektor jako „smrtící past“
Právě ropný a plynárenský sektor patří mezi oblasti, které tyto podezřelé smrti zasáhly nejvíce. Vedle vedení Lukoilu se záhadná úmrtí objevila i u několika manažerů spjatých s Gazpromem nebo jeho dceřinými společnostmi. Například oligarcha Jurij Voronov byl nalezen zastřelený ve svém bazénu, Leonid Šulman zemřel po mnohonásobném bodném zranění ve své koupelně a Alexandr Ťjulakov byl nalezen mrtvý, podle úřadů po kombinaci bití a oběšení.
Podobný osud potkal i Andreje Badalova, viceprezidenta státní ropné společnosti Transněfť. Podle oficiálních informací měl vyskočit z okna, což je způsob smrti, který se v těchto případech objevuje podezřele často.
