Nárok na odchodné mají všichni poslanci, kteří svůj mandát buď neobhájili, nebo se o jeho prodloužení vůbec neucházeli. Peníze by měli dostat na začátku příštího roku. Výše odchodného se odvíjí od posledního poslaneckého platu a počtu let ve funkci.
Pokud poslanec působil celé čtyři roky, může získat částku odpovídající až pěti měsíčním platům. Naopak ti, kteří ve Sněmovně strávili jen krátkou dobu, dostanou méně – minimálně jeden plat.
Například Bohuslav Hudec (ANO), který se stal poslancem teprve letos v lednu jako náhradník za zesnulého Milana Ferance, si tak podle všeho odnese pouze jeden základní měsíční plat, tedy asi 109 500 korun.
Podmínkou pro vyplacení celého odchodného je, že bývalý poslanec nenastoupí do obdobné funkce ve státní správě nebo jiné ústavní pozice. Pokud by se tak stalo, o část odchodného by mohl přijít.Kolik peněz má Sněmovna připraveno
Na odchodné pro letošní a příští rok má Sněmovna podle své mluvčí Martiny Lustigové k dispozici dohromady asi 61,7 milionu korun. Část peněz pochází z letošního rozpočtu, další z úspor z minulého volebního období.
Konkrétně se jedná o 3,9 milionu korun z letošního rozpočtu, 40,4 milionu korun v návrhu na příští rok a zhruba 17,4 milionu korun z přebytků minulých let. Výplata proběhne standardně v lednu a nebude ji ohrožovat ani případné rozpočtové provizorium, protože nárok na odchodné je ze zákona zaručen.Odchodné roste spolu s platy poslanců
Od posledních voleb v roce 2021 se poslanecké platy znatelně zvýšily, což se logicky promítne i do výše odchodného.
Základní hrubý měsíční plat poslance tehdy činil 90 800 korun, zatímco nyní je to 109 500 korun – tedy o téměř 19 tisíc více.
