Nejen filmový otec: skutečné pouto s Tomášem Holým
Úspěch filmů přinesl Němcovi obrovskou popularitu. Děti i dospělí si ho zamilovali jako ideálního tátu, který se snaží najít cestu ke svému synovi. Jenže tahle filmová role se stala pro herce i určitou přítěží. Často říkal, že ho mrzí, když ho lidé znají jen jako „toho tatínka“, a zapomínají na jeho rozsáhlou divadelní práci. Pro něj bylo totiž jeviště tím pravým domovem.
S natáčením těchto komedií je však spojena i jedna z nejsilnějších kapitol jeho života – vztah s dětským hercem Tomášem Holým. Mezi nimi vzniklo opravdové pouto, které nebylo jen profesní. Němec k němu přistupoval s otcovskou něhou a Tomáše měl upřímně rád. Když se pak dozvěděl o jeho tragické smrti, hluboce ho to zasáhlo. Později řekl větu, která dodnes chytá za srdce:
„Bral jsem to, jako kdyby mi umřelo dítě.“
Tichý profesionál, který si chránil to nejcennější – soukromí
František Němec patřil k hercům, kteří nikdy nezneužívali slávu. Vyhýbal se bulváru, rozhovorům o osobním životě a vždy věřil, že herec má zůstat tajemstvím. Celý život prožil po boku své manželky Ivany, soudní tlumočnice, s níž strávil přes padesát let. Společnost se o jejich vztahu téměř nic nedozvídala – a přesně to byl záměr. „Čím méně o sobě herec prozradí, tím lépe pro něj,“ říkal často.
Jeho ženu veřejnost poprvé viděla až ve chvíli, kdy přebíral Cenu Thálie, což jen potvrzuje, jak moc si své soukromí střežil.
Ocenění, respekt a odkaz
Ani zdravotní problémy, včetně potíží se srdcem a nutnosti mít kardiostimulátor, ho nepřiměly opustit divadlo. Na jevišti zůstal aktivní i v pozdějším věku, protože hraní pro něj nebylo prací, ale součástí života.
V roce 2021 získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství, a o rok později byl uveden do Síně slávy Národního divadla. Tím se symbolicky uzavřel příběh muže, který nikdy nehledal reflektory, ale přesto v nich dokázal zářit.František Němec je důkazem, že skutečná velikost herce nespočívá v počtu filmů, ale v pokoře, s jakou k řemeslu přistupuje. Zůstal věrný sám sobě, svému publiku i jevišti. A i když ho mnozí znají jako tatínka z rodinných komedií, jeho životní příběh vypráví o mnohem víc – o profesní cti, lidskosti a hlubokém poutu, které dokáže vzniknout mezi hercem a dítětem, byť jen filmovým.
