Diskuse a možné výjimky
ECHA letos otevřela také veřejnou konzultaci, do níž se zapojilo kolem 300 organizací, firem i zdravotnických institucí. Většina z nich se proti zákazu ethanolu postavila, především kvůli riziku ohrožení základní hygieny ve zdravotnictví. V květnu navíc Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí znovu připomnělo, že právě dezinfekce rukou na bázi alkoholu by měla zůstat hlavní metodou prevence šíření infekcí.
Pokud bude ethanol skutečně zařazen mezi škodlivé látky, výrobci budou mít možnost žádat o individuální výjimky. Ty by umožnily dočasně pokračovat v jeho používání v případech, kdy není dostupná bezpečná alternativa. Tyto výjimky by ale měly omezené trvání – maximálně pět let – a každá by se posuzovala individuálně, což by pro společnosti znamenalo zvýšené administrativní i finanční náklady.
Etanol jako strategická surovina
Petersová navíc připomíná, že ethanol má jednu obrovskou výhodu – dá se snadno a rychle vyrábět téměř z jakéhokoli biologického materiálu, což je klíčové třeba v době pandemie. Jak uvedla, právě během pandemie covid-19 bylo možné výrobu dezinfekcí okamžitě navýšit, protože ethanol lze vyrábět i v zařízeních, která obvykle produkují například alkoholické nápoje. „Když je potřeba, pivovary nebo likérky snadno přejdou na výrobu dezinfekce – to by u jiných chemikálií, jako je isopropanol, nebylo možné,“ upozornila.
Evropská komise se k celé věci zatím nevyjádřila. Rozhodnutí o budoucnosti ethanolu jako dezinfekční látky tak stále visí ve vzduchu – a zdravotnické organizace napříč Evropou čekají, zda EU upřednostní přísnější bezpečnostní normy, nebo zachová látku, která denně pomáhá chránit pacienty i zdravotníky před infekcemi.
