Deník N tvrdí, že některé z nich mají dokonce neonacistický podtext. Krátce poté se tématu chopila i evropská média — například Frankfurter Allgemeine Zeitung, European Interest, Politico či polská TVP World.
Pro Turka to znamená obrovský problém. Zatímco si před volbami budoval image moderního patriota a „hlasitého bojovníka za národní suverenitu“, dnes se na sociálních sítích i v redakcích po celé Evropě řeší jeho minulost, která působí jako noční můra pro diplomata.
Německé noviny: „Muž s nacistickými dluhopisy“
Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung otiskl článek s provokativním titulkem: „Muž s nacistickými dluhopisy jako ministr zahraničí?“. V textu se odkazuje na to, že Turek měl podle dostupných informací vlastnit sbírku nacistických artefaktů, mezi kterými se údajně nacházely i historické dluhopisy z období Třetí říše.
Pro Německo je to velmi citlivá záležitost – v zemi, kde je nacismus stále bolestivým tématem, působí podobné zprávy jako rozbuška. Deník takto otevřeně zpochybňuje, zda by člověk s podobnou minulostí mohl zastupovat Českou republiku na mezinárodní úrovni.
Polská televize TVP World navíc připomíná, že podezřelé chování není u Turka nic nového. Už v době kampaně do Evropského parlamentu v roce 2024 se objevovaly zmínky o jeho „gestikulaci připomínající nacistický pozdrav“, o sbírce nožů se symboly hákového kříže a dokonce i o fyzickém napadení partnerky.
Evropská média rozebírají Turkovu minulost do detailu
Zpravodajský web European Interest vytvořil přehled třinácti kauz, které se údajně pojí s Filipem Turkem. Mezi nimi jsou například používání nacistické symboliky, projevování homofobie či rasismu, ale i hanlivé výroky vůči ženám. Média také upozorňují na jeho údajnou podporu ruské propagandy a odpor vůči iniciativám, které mají bojovat proti dezinformacím.
Podobně i černohorský server Vijesti cituje šokující příspěvky, které měl Turek v minulosti napsat na Facebook. V jednom z nich údajně přirovnal černochy k lidem, kteří „patří do pracovních táborů“. I kdyby tato slova pocházela z doby dávno minulé, v kontextu kandidáta na českého ministra působí mimořádně skandálně.
Romea žádá zásah, Politico sleduje vývoj
Do kauzy se zapojila i organizace Romea, jež dlouhodobě hájí práva Romů v České republice. Ta vyzvala prezidenta Petra Pavla i předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby se jasně vymezili a zabránili Turkovi v jakémkoli postupu do vládních struktur. Romea zároveň spustila veřejnou petici.
Zahraniční deník Politico o iniciativě Romey informoval a připomněl i Turkovy hrubé poznámky o žhářském útoku ve Vítkově z roku 2009, při kterém tehdy utrpěla vážné popáleniny malá Natálka. Pokud by byl jeho komentář o „polehčující okolnosti“ pravdivý, šlo by podle odborníků o otevřené schvalování rasisticky motivovaného násilí.
Další Turekův starší příspěvek měl údajně napadat rozhodnutí soudu ve stejném případu a vyzývat k násilí vůči Romům — čemuž Romea dala jasně najevo, že takové výroky jsou zcela nepřijatelné u kteréhokoli veřejného činitele.
Reakce prezidenta a politiků
Na situaci reagoval i prezident Petr Pavel, který sice odmítl spekulovat o konkrétních jménech, ale dal najevo, že má vůči Turkovi vážné výhrady. Řekl, že pokud by se prokázalo, že jsou zveřejněné příspěvky autentické, Turek by neměl být zvažován pro žádnou ministerskou pozici.
