Na první pohled to vypadá, jako by si boty jen vyzkoušeli a vrátili, ale při inventuře se ukáže, že nové boty chybí a místo nich jsou v regálech použité, často i poškozené boty.
Jana je obzvlášť zklamaná, když se to stane u dětské obuvi. Rodiče přinesou dítěti boty, vyzkouší je a pak odejdou, přičemž v krabici nechají staré boty. Podle ní je to nepochopitelné, protože tím učí děti krást už od malička.
Petra Novotná, krizová interventka a bývalá prodavačka, potvrzuje, že podobné příběhy nejsou výjimkou, ale běžnou praxí v obchodech s obuví a oblečením. Lidé, kteří se uchylují k takovému jednání, často žijí v těžké sociální situaci, ale někdy je to jen otázka pohodlnosti nebo drzosti.
