Vědecké studie, například ty od Kristin Jayové a Timothyho Jaye, ukazují, že děti mají v pasivním slovníku nadávky již od útlého věku. Do školy nastupují se znalostí několika desítek vulgarismů a zakázaných slov. Děti také rychle pochopí, kdy je vhodné tato slova používat a kdy ne, což naznačuje, že jsou schopny rozlišovat mezi různými sociálními situacemi.
Tento přístup Nikki Jurcutzové vyvolává debatu o tom, jak nejlépe připravit děti na nebezpečné situace a jakou roli v tom mohou hrát neobvyklé metody, jako je učení sprostých slov.