Lidé se nemění, mění se jen prostředky
Z toho všeho vyplývá jediné: generace se sice střídají, ale základní lidská touha zůstává stejná. Každý z nás by chtěl vydělat co nejvíce a přitom se příliš nenadřít. Platilo to v pravěku, kdy lidé hledali nejjednodušší způsob, jak ulovit kořist, platí to dnes v době sociálních sítí a dotací.
Rozdíl je pouze v tom, jaké máme možnosti. Mladí dnes mají internet a iluze o rychlé slávě, starší se zase spoléhají na stát a jeho podporu. Ale princip je totožný.
Co nám zůstává?
Snad jen jediné – vážit si těch, kteří se nenechají svést vidinou snadného výdělku. Těch, kteří ráno vstávají do práce, i když vědí, že je čeká podprůměrná mzda. Těch, kteří tu vybudovali socialismus a dnes budují kapitalismus, a přesto neztratili chuť se postavit k životu čelem.
Nakonec nezáleží na tom, jestli je člověku dvacet, nebo osmdesát. Touha po penězích bez námahy se nemění. Mění se jen kulisy, ve kterých ji hrajeme.
