Střední třída se rozšiřuje
Celkově se ale stále více lidí přibližuje k průměrné mzdě. Zatímco v roce 2015 vydělávalo méně než 60 % průměrné mzdy zhruba 26 % zaměstnanců, loni to byla už jen pětina. Stížnosti na rostoucí nerovnosti tak podle některých odborníků více odrážejí českou tradici rovnostářství než realitu.
Historické kořeny rovnostářství
Sociolog Jiří Večerník připomíná, že země V4 – včetně Česka – nesou dědictví státního socialismu. V něm byly platy uměle vyrovnané a rozdíly se příliš nepřipouštěly. Po roce 1989 sice začal fungovat kapitalistický princip, kdy mzda odráží produktivitu, kvalifikaci a zodpovědnost, ale ve srovnání se zbytkem Evropy zůstávají české příjmové rozdíly stále velmi malé.
Přesto většina Čechů v průzkumech tvrdí, že jsou rozdíly v platech příliš velké a že by je stát měl snižovat. Ukazuje se tak, že tlak na rovnost má v Česku silnou tradici, která se promítá i do veřejné debaty.
Závěr
Mzdy v Česku rostou rychleji, než kdokoli čekal. Nejvíce si polepšili lidé, kteří byli dlouho pod průměrem, což je pozitivní zpráva. Přesto zůstávají regionální a profesní rozdíly, které se nedají přehlížet. Celkově se však situace vyvíjí směrem k menším nerovnostem a širší střední třídě, i když veřejnost má stále pocit, že rozdíly jsou příliš výrazné.
