Hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč zároveň zdůraznil, že právě tento růst reálných příjmů je jedním z motorů celé české ekonomiky.
Nerovnosti zůstávají, ale zmenšují se
Vedle nadšení se však objevily i hlasy upozorňující na to, že růst není všude stejný. Některé regiony – například Karlovarsko či Zlínsko – nadále zaostávají za Prahou a velkými městy. Stejně tak se objevují rozdíly mezi profesemi či pohlavími. Analytik Citfinu Miroslav Novák upozornil, že „mzdy rostou rychle, ale rozdíly rostou ještě rychleji“.
Při bližším pohledu ale čísla ukazují, že se v posledních deseti letech rozdíly spíše zmenšují. Ženy sice stále vydělávají méně než muži – průměrně 89,4 % jejich platu – ale před deseti lety to bylo ještě méně. Stejně tak rozdíl mezi lidmi s vysokoškolským diplomem a těmi bez něj se snížil z 60 % na polovinu.
Regiony a odvětví: kdo zůstává pozadu
Největší brzdou jsou regiony závislé na průmyslu, který v poslední době stagnuje. V Libereckém a Plzeňském kraji rostly mzdy po roce 2015 o zhruba deset procent pomaleji než ve zbytku země. Naopak zaměstnanci ve službách – například v pohostinství, ubytování či kultuře – kteří byli dlouhodobě podhodnoceni, zaznamenali v poslední době nejrychlejší nárůsty.
Daně a čisté mzdy
Někteří experti připomínají, že rozdíly v čistých mzdách mezi lépe a hůře placenými zaměstnanci ovlivnilo i zrušení tzv. superhrubé mzdy v roce 2021. To snížilo daňovou zátěž hlavně těm s vyššími příjmy. Daňové slevy sice více pomáhají nízkopříjmovým skupinám, ale jejich relativní význam klesá, jak celkové mzdy rostou. Výsledkem je, že lidé s průměrným platem si polepšili o něco víc než zaměstnanci, kteří vydělávají jen kolem 60 % průměru.
