V roce 1963, ve věku 33 let, zažil Menšík procitnutí, když během představení divák v prvních řadách vykřikl, že je opilý. Tato ostuda ho přiměla k tomu, aby se dobrovolně přihlásil do protialkoholní léčebny. Léčba byla náročná, ale Menšík se držel a několik let abstinoval. Bohužel, démon alkohol se ho nevzdal a on se postupně vrátil ke svým starým návykům.
Jeho zdraví se postupně zhoršovalo. Roky kouření a pití si vybraly svou daň, začal mít potíže s koordinací a dokonce přestával rozeznávat barvy. Přesto se nevzdával a dál hrál a vystupoval. V roce 1983, během natáčení televizního dramatu Tažní ptáci, zažil astmatický záchvat, který ho přivedl na psychiatrii. Tento zážitek ho poznamenal a uvědomil si, že mu zbývá málo času.
Poslední roky svého života bojoval s chronickým vyčerpáním, ale nevzdával se. Ještě v květnu 1988 vystoupil v televizním pořadu Abeceda, ale o dva dny později, 29. května, zemřel na prasklý žaludeční vřed a astmatický záchvat. Bylo mu pouhých 58 let. Vladimír Menšík zanechal za sebou bohaté dědictví v podobě filmů a vzpomínek, ale také příběh o boji s vlastními démony, který zůstává inspirací i varováním.
