Podle psychologa Jeronýma Klimeše šlo o tzv. bilanční sebevraždu, která je typická pro starší lidi, kteří cítí, že jejich život ztratil smysl. Pro umělce, jako byl Heřmánek, který žil pro své publikum, mohla být tato situace obzvláště těžká. Psycholog naznačil, že Heřmánek mohl mít pocit, že ztratil svou hvězdnou roli a stal se bezvýznamným.
Kriminalisté případ uzavřeli jako sebevraždu, protože nenašli žádné důkazy o cizím zavinění. Jeho čin byl naprosto nepředvídatelný a nebylo možné mu předejít. Pitva a standardní vyšetřování potvrdily, že šlo o sebevraždu, a případ byl uzavřen s jasným závěrem.
