Mezi nejčastější duševní problémy mladých patří úzkostné poruchy, deprese a poruchy příjmu potravy. Sebepoškozování je také na vzestupu. Mladí lidé jsou citlivější na sociální tlak a rychle se měnící technologické prostředí, což na ně klade nové nároky. Starší generace měly pevnější zázemí v rodinných a komunitních vztazích, což jim poskytovalo větší stabilitu.
Odborníci doporučují prevenci a budování odolnosti jako klíč k řešení této situace. Rodiny by měly podporovat osobní setkání s přáteli a aktivity mimo digitální svět, aby mladí lidé mohli zažít skutečné spojení a radost. Důležité je naučit se zvládat stres a budovat odolnost prostřednictvím technik jako mindfulness nebo relaxace. Zájem a důvěrný vztah ze strany nejbližších je základem prevence.
Psychoterapeutka Lenka Kolajová upozorňuje, že signálem problémů může být změna chování, uzavřenost nebo nezájem o dříve oblíbené aktivity. Rodiče by měli být vnímaví a otevření, naslouchat a neodsuzovat. Dospívající potřebují vědět, že jsou pro někoho důležití a že je někdo slyší a podporuje.
