Spodní prádlo té doby bylo zaměřeno především na funkčnost. Kluci nosili bílé nátělníky s velkým výstřihem a plátěné trenýrky, zatímco dívky měly spodní košilky, které maminky pečlivě zastrkávaly do kalhotek, aby chránily záda před chladem. Spodní kalhotky připomínaly modré dívčí trenýrky, které byly povinné na tělesnou výchovu, jen bez kapsičky na zadku.
V osmdesátých letech se v Československu objevil fenomén týdenních kalhotek, které byly k dostání pouze v Tuzexu. Každá žena, která v té době žila, si je pamatuje. Byly baleny v malé taštičce, s obrázky a anglickými názvy dnů v týdnu. Bylo jich sedm, ale protože angličtina nebyla běžně vyučována, mnoho žen je možná nenosilo ve správném pořadí. Věra Sýkorová vzpomíná na tuto kuriozitu s úsměvem.
