V dnešní době, kdy jsou zaměstnanci sledováni pomocí excelových tabulek, norem, termínů a různých elektronických zařízení, je tlak na výkon obrovský. Přesto se zdá, že někteří lidé dokážou úspěšně předstírat práci, zatímco jiní jsou trestáni za sebemenší chyby. Jak je možné, že někteří „lenoši“ dokážou projít bez povšimnutí, zatímco jiní jsou neustále pod drobnohledem?
Simona, která pracovala v bance během pandemie, popisuje, jak se situace změnila, když byli zaměstnanci nuceni pracovat z domova. Bylo nutné mít neustále zapnutý počítač, aby nadřízení viděli, že se pracuje. Jakmile kontrolka změnila barvu, znamenalo to problém. Simona vzpomíná na kolegyni, která se bála jít na toaletu, aby nebyla obviněna z flákání. Přesto se našel kolega, který dokázal systém obejít tím, že jeho syn simuloval jeho přítomnost u počítače, zatímco on sám si šel zaběhat. Tento kolega byl oblíbenec šéfa a jeho chování bylo tolerováno, zatímco ostatní zaměstnanci se cítili pod tlakem.
Další příklad přináší Alena, hlavní účetní, která vede tým dvanácti žen. Alena si všimla, že dvě její kolegyně, Olinka a Pavlína, mají odlišný přístup k práci. Olinka byla známá svou pečlivostí a spolehlivostí, ale její perfekcionismus ji často zpomaloval.
