Soud také odmítl námitku promlčení a argument o krajní nouzi. Podle soudu krajní nouze skončila, jakmile policista zjistil, že jeho synovi nehrozí akutní nebezpečí. Následné utěšování dětí, které nebyly v ohrožení, nelze považovat za krajní nouzi, která by ospravedlnila smrt zvířat.
Nejvyšší správní soud uzavřel, že policista nezajistil psům dostatečné podmínky pro přežití a vystavil je přímému slunci. Způsob, jakým se dveře auta zavřely, není pro posouzení jeho odpovědnosti podstatný. Soud se rozhodl nezabývat podružnostmi, jako je přesná doba, po kterou byli psi v autě, protože to nemění podstatu jeho vědomě nedbalého jednání.
