V blízké budoucnosti začne do důchodu odcházet silná generace tzv. Husákových dětí, což se očekává kolem roku 2035. To povede k situaci, kdy bude méně pracujících plátců a více příjemců důchodů. Generace, které přijdou po nich, jsou podstatně slabší, což se odráží i v nízké porodnosti. Odhady naznačují, že kolem roku 2050 by náhradový poměr mohl klesnout na pouhých 22 až 33 %.
Státní důchodový účet je pod tlakem. Po vyrovnaném roce 2021 následovaly schodky – v roce 2022 činil deficit 21,5 miliardy korun, v roce 2023 rekordních 72,8 miliardy a loni 50,7 miliardy korun. Letos je zatím saldo kolem minus devíti miliard. Asociace penzijních společností varuje, že bude nutné znovu otevřít debatu o vyšších daních, posunutí věku odchodu do důchodu nebo o nižších reálných penzích. Pro mladší generace to znamená jediné – připravit si vlastní finanční polštář na stáří.
Podle exkluzivního průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci penzijních společností investuje do akcií či burzovně obchodovaných fondů (ETF) jen necelá čtvrtina mladých ve věku 18 až 35 let. Přitom právě akciová složka je při dlouhém investičním horizontu klíčová. Znalost samotného penzijního spoření je překvapivě neúplná. Zhruba 70 % dotázaných má pocit, že ví, jak produkt funguje, ale jen polovina účastníků nového penzijního spoření ví, že jejich peníze mohou být investovány i do akcií.
Více než 60 % respondentů nezná pojem složené úročení, dvě pětiny nevědí o možnosti snížit si daňový základ až o 48 tisíc korun ročně a pětina netuší, že mohou měnit investiční strategii. Motivace však nechybí. Osm z deseti mladých by uvítalo, kdyby stát přispíval 20 % z úložky, a podobný počet by produkt chtěl, pokud by zhodnocení přesahovalo pět procent ročně. Tyto podmínky již dnes existují – stát skutečně přidává 20 % k měsíční úložce a dynamické fondy v posledních letech výnos pět procent často překonávají.
Počet mladých, kteří si spoří na penzi, rychle roste. V kategorii 18 až 26 let se počet účastníků mezi roky 2019 a 2024 zdvojnásobil na 162,5 tisíce, u 27 až 35letých vzrostl ze 146 tisíc na 338,5 tisíce. Změnilo se i chování – po zvýšení státního příspěvku na 340 korun pro úložky od 1700 korun měsíčně se právě tato částka stala běžným standardem. Obě věkové skupiny dnes dvakrát častěji volí dynamické fondy než ty vyvážené.
Nové penzijní spoření umožňuje vybrat si investiční strategii a získat státní příspěvek 20 % z měsíční úložky mezi 500 a 1700 korunami. Od 1700 korun výš je příspěvek fixně 340 korun měsíčně. Navíc lze odečíst až 48 tisíc korun ročně od daňového základu, což znamená úsporu až 7200 korun na daních. Ideální nastavení je 1700 korun měsíčně pro plný státní příspěvek a k tomu 4000 korun pro maximální daňovou úlevu. Taková kombinace ročně přinese od státu 4080 korun příspěvku a přibližně 7200 korun v daňových úsporách.
Částka 5700 korun měsíčně nemusí pocházet jen z vlastních peněz účastníka – započítává se i příspěvek zaměstnavatele. Vyšší měsíční úložky už pak z hlediska státních a daňových benefitů nepřinášejí další bonus, ale zvyšují vlastní naspořenou částku. V praxi si však takto vysoké částky odkládá jen malé procento účastníků, většinou lidé s nadprůměrnými příjmy nebo ti, kterým významně přispívá zaměstnavatel.
Výnosnost záleží na volbě fondu. Povinný konzervativní fond, který neobsahuje akcie, vydělal za posledních deset let průměrně 1,13 % ročně a inflaci dlouhodobě nepokryl. Vyvážené fondy přinesly zhruba 3,7 % a dynamické fondy přes šest procent ročně za poslední dekádu, přičemž za posledních pět let téměř deset procent ročně. Letos přibyly i alternativní fondy s vyšším rizikem, které mohou nabídnout ještě vyšší výnos, ale také větší kolísání.
Velkou výhodou je i příspěvek od zaměstnavatele – ten se na účet účastníka připisuje bez odvodů a daní. Podle Asociace penzijních společností ho dostává zhruba polovina pracujících.
Penzijní spoření je produkt na dlouhou trať. Peníze lze vybrat nejdříve v 60 letech a po minimálně deseti letech spoření (u starších smluv platí pětiletá lhůta). Výši úložky i strategii lze kdykoliv změnit, převod mezi penzijními společnostmi je po pěti letech zdarma, ale může trvat měsíce. Stát posílá příspěvek jen v měsících, kdy si účastník odloží alespoň 500 korun. Proto je dobré plánovat a úložky neposílat nárazově.
Část lidí má o penzijním spoření představu, že jim nevydělává a má vysoké poplatky. To platí hlavně pro staré penzijní připojištění s garancí neprodělku. U nového penzijního spoření jsou poplatky zastropované a srovnatelné s jinými akciovými fondy.
