Na letišti jí byla nabídnuta pouze možnost použít invalidní vozík pro dospělého, což však syna zmátlo a vystresovalo. Kirsty se cítila bezmocná a situaci popsala jako katastrofální a stresující.
Cílem jejich cesty do Polska byla speciální klinika, kde měl André podstoupit dvoutýdenní terapii. Bez vozíku se však oba ocitli v izolaci, protože Kirsty nemohla syna opustit ani na chvíli. Tato situace nejenže omezila jejich pohyb, ale také připravila Andrého o důstojnost a pohodlí.
Aerolinky slíbily doručení vozíku ještě ten večer, ale kurýr ho přivezl až v úterý ráno, a navíc poškozený. Vozík v hodnotě 3000 eur byl neopravitelný, což Kirsty ještě více rozhořčilo. Při kontaktování zákaznické podpory Ryanairu se setkala s nedostatkem ochoty situaci řešit, což ji velmi zklamalo.
