Představme si to jako škálu mezilidského chování. Na jednom konci je přílišná distance, která se projevuje falešnými úsměvy a přetvářkou. Tento přístup je dlouhodobě neudržitelný a vyčerpávající, protože potlačujeme své skutečné pocity, což vede k vnitřnímu konfliktu a stresu.
Na opačném konci škály je bezbřehá upřímnost, kdy otevřeně vyjadřujeme své antipatie. Takový přístup často překračuje hranice společensky přijatelného chování a může vést k eskalaci konfliktů. Optimální řešení spočívá v nalezení zlaté střední cesty, kde nemusíme popírat své skutečné city, ale zároveň nevyvoláváme zbytečné konflikty.
Psychoterapeutka Jana Hostovská doporučuje představit si naše vztahy jako zahradu. Některé květiny kvetou přirozeně, zatímco jiné potřebují více péče. A když narazíme na plevel, tedy osobu, v jejíž přítomnosti se necítíme dobře, je třeba zvážit, jak s ní naložíme. Můžeme ji ignorovat, odstranit, nebo se pokusit zjistit o ní víc. Možná jen potřebuje správné podmínky k růstu a pak může být pro nás přínosná.
