Tyto příběhy mají různé podoby. Někdy se jedná o starobní důchod, jindy o invalidní. V některých případech osoba nepracovala vůbec, jindy měla jen příležitostné práce, ze kterých se neplatilo sociální pojištění. Výsledkem je vždy stejný pocit nespravedlnosti: osoba získala důchod vypočítaný z průměrné mzdy, což je vnímáno jako nezasloužené.
Je důležité si uvědomit, že tyto fámy mohou mít reálný základ, ale často jsou vytrženy z kontextu nebo přehnané. V České republice existují pouze dvě situace, kdy může být důchod vypočítán z průměrné mzdy:
- Důchod z mládí: Pokud někdo získá invaliditu třetího stupně před dosažením 18 let a nemá dostatečnou dobu důchodového pojištění, jeho invalidní důchod se vypočítává z průměrné mzdy v zemi.
- Disidenti a účastníci odboje: Od roku 2024 mají lidé s osvědčením o účasti v odboji proti komunismu nárok na průměrný důchod, i když nesplnili podmínku minimální doby pojištění.
Starší pravidlo, které se týkalo dlouhodobé péče o nemohoucí osobu, mohlo také přispět k šíření těchto fám. Pokud někdo pečoval o nemocného déle než 15 let, mohly se mu započítat fiktivní výdělky. Před rokem 2007 tyto výdělky částečně vycházely z průměrné mzdy.
Pro všechny ostatní případy platí, že pro přiznání důchodu je nutné splnit minimální dobu důchodového pojištění. Například pro starobní důchod je to 35 let pojištění. Pokud někdo nepracoval nebo pracoval jen krátce, nemůže získat důchod, natož ve výši průměru. Výjimkou jsou případy, kdy je invalidita důsledkem pracovního úrazu.
