Generace Z a její pohled na demokracii
Generace Z zahrnuje lidi narozené od poloviny 90. let do roku 2010, kteří vyrůstali v době masivního rozvoje internetu a digitálních technologií. Tato generace je často považována za technologicky zdatnou, ale zároveň čelí výzvám, jako je ekonomická nejistota, klimatická krize a politická polarizace.
Průzkum, který provedla společnost YouGov pro nadaci TUI, proběhl v květnu 2025 a zahrnoval 6700 respondentů z Velké Británie, Francie, Španělska, Německa, Itálie, Polska a Řecka. Výsledky ukazují, že demokracie čelí tlaku nejen zvenčí, ale i zevnitř. Podle politologa Thorstena Fasse z Berlínské svobodné univerzity je podpora demokracie obzvláště nízká mezi těmi, kdo se cítí ekonomicky znevýhodněni a politicky se řadí napravo od středu. V této skupině podporuje demokracii pouze jeden ze tří lidí.
Autoritářské tendence v Evropě
Nejvyšší podíl mladých lidí, kteří by preferovali autoritářský režim, byl zaznamenán v Itálii, kde se k této preferenci přihlásilo 24 % respondentů. Ve Španělsku, Francii a Polsku je to 23 %. Naopak v Německu je podpora autoritářského systému mezi mladými lidmi nejnižší – pouze 15 %. Zajímavé je, že téměř 10 % dotázaných uvedlo, že je nezajímá, zda je jejich vláda demokratická, nebo ne. Dalších 14 % nemělo na tuto otázku žádný názor nebo na ni neodpovědělo.
Politické směřování generace Z
Průzkum také ukázal, že 19 % mladých lidí se považuje za pravicově orientované, což je nárůst oproti 14 % v roce 2021. Centristy se označuje 33 % respondentů, zatímco 32 % se řadí k levici. V některých zemích, jako je Německo, Francie a Itálie, roste počet mladých žen, které se považují za progresivní. Naopak v Polsku a Řecku přibývá mladých mužů, kteří se identifikují jako konzervativci.
Demokracie pod tlakem
Celkem 48 % respondentů považuje demokracii za ohroženou, přičemž v Německu tento názor sdílí dokonce 61 % mladých lidí. Podpora pro omezení migrace vzrostla od roku 2021 o 12 procentních bodů na současných 38 %. I když mladí lidé stále podporují boj proti klimatickým změnám, pouze třetina z nich považuje ochranu klimatu za důležitější než ekonomický růst. V roce 2021 to bylo 44 %.
