Spolu s dalšími zákonodárci navrhl změnu, která přidává konkrétní označení „nacistické, komunistické či jiné“.
K této změně vyzvaly poslance instituce jako Ústav pro studium totalitních režimů a Muzeum paměti XX. století. Ty upozorňovaly na to, že zatímco propagace nacismu je v Česku trestána, komunismus zůstával bez postihu. Dlouhý zdůraznil, že jde o zpřesnění zákona, které mělo být provedeno již dříve.
Novela byla schválena poslanci, prošla Senátem a prezident ji podepsal. Pokud se pachatel dopustí propagace hnutí například v organizované skupině nebo prostřednictvím médií, hrozí mu vyšší trest, tři až pět let vězení. KSČM tuto změnu kritizuje jako pokus o umlčení odpůrců systému a považuje ji za diskriminační.
Ústavní právník Ondřej Preuss upozorňuje, že klíčové bude, jak soudy zákon vyloží. Mohou se zaměřit na stalinistické formy komunismu, které potlačují základní práva, zatímco umírněné formy by mohly zůstat bez postihu. Pokud by soudy zvolily širší definici, mohlo by to mít dopad i na symboly jako srp a kladivo nebo na samotný název KSČM.