Výsledky ukazují, že 45 % mladých hledá pomoc u přátel a rodiny a 38 % čerpá informace ze sociálních sítí.
Podle lékařů se tento trend výrazně projevuje v ordinacích. „Není neobvyklé, že ke mně dorazí mladý pacient, který mi začne vykládat, co všechno už ví z TikToku nebo nějakého diskuzního fóra, a že vlastně jen potřebuje potvrdit svoji diagnózu,“ říká Charles Carlsen, technický ředitel společnosti DrSono Medical. Ten dodává, že podle něj si téměř polovina mladých pacientů raději vyslechne influencera než profesionála.
Třetina mladých z generace Z se dokonce přiznává, že je v rozhodování o svém zdraví ovlivnil influencer, který nemá žádné lékařské vzdělání. Tito lidé, kteří sledují známé tváře internetu, tak často přijímají doporučení týkající se zdraví bez toho, aniž by si ověřili, kdo je vlastně jejich zdrojem informací. Ve srovnání se staršími generacemi podléhá generace Z tomuto vlivu přibližně dvakrát častěji.
Největší dopad? Duševní zdraví
Obzvlášť citlivou oblastí, kde mají sociální sítě obrovský vliv, je duševní zdraví. Lékaři v poslední době často zaznamenávají, že mladí lidé přicházejí s podezřením na ADHD, autismus nebo jiné psychické poruchy – jen proto, že o nich viděli video na TikToku nebo četli příspěvek na Instagramu.
Tento fenomén potvrzuje i britská organizace Healthwatch Wirral. Podle jejich údajů je „zjištění o poruše z internetu“ druhým nejčastějším důvodem, proč mladí vyhledávají odborníka. V americkém průzkumu na univerzitě v Ohiu dokonce 25 % respondentů uvedlo, že je k obavám o vlastní psychické zdraví přivedla právě videa na sociálních sítích. Ovšem skutečně odborníka nakonec navštívilo jen 13 % z nich.
Když špatné rady škodí
Tato situace je pro zdravotníky znepokojivá. „Mladí lidé kvůli internetu často podceňují vážnost svých příznaků, nebo si naopak sami nasadí nevhodnou léčbu,“ varuje doktor Carlsen. Podle něj už se mnohokrát stalo, že pacienti kvůli „rady z internetu“ vynechali očkování, přestali užívat předepsané léky nebo oddalovali návštěvu lékaře – a místo běžného vyšetření skončili na pohotovosti.
Přesto se Carlsen domnívá, že boj s internetem nemá smysl. Místo toho by se zdravotníci měli zapojit do konverzace na těchto platformách a stát se důvěryhodným hlasem v moři informací. „Musíme s mladými mluvit jejich jazykem, naslouchat jim a pomáhat jim oddělit fakta od mýtů,“ říká.
