Na rozdíl od dospělých, kteří mohou reagovat nákupem drahých aut nebo změnou partnera, děti se cítí psychicky vyčerpané a pod tlakem okolí.
Dětský a rodinný psycholog Jeffrey Bernstein často slyší od svých mladých klientů otázky jako: „Co když nebudu mít hezký život?“ nebo „Co když zklamu rodiče?“ Tyto obavy, které by se daly očekávat spíše u starších studentů, vyjadřují už děti ve věku 11 až 13 let. Tyto děti se potýkají s tlakem na výkon a perfekcionismem, srovnávají se s vrstevníky a s ideály, které vidí na obrazovkách.
Existují tři hlavní důvody, proč děti zažívají krizi středního věku už na základní škole:
1. Kultura neustálého srovnávání: Děti a dospívající vidí na sociálních sítích upravené fotografie svých vrstevníků, kteří se zdají žít dokonalý život. Srovnávají se s nimi a snaží se dosáhnout stejného počtu lajků. Vidí, že jejich vlastní zážitky nejsou tak „cool“ jako ty, které vidí online. Srovnávají se také v oblasti vzhledu, oblečení a úspěchů.
2. Podobné tlaky jako dospělí: Mnoho dětí věří, že dobré známky jsou klíčem k dobrému životu. Tento tlak přichází nejen od rodičů, ale i od širší rodiny a přátel. Děti se často cítí, že zaostávají, ale nejsou si jisté, v čem by měly vynikat. Tento tlak může vést k emočním výkyvům a vzdorovitému chování.
3. Digitální blízkost a osamělost: Dnešní děti jsou pevně zakořeněny ve své digitální realitě. I když jsou více propojené, cítí se osamělejší kvůli komunikaci prostřednictvím textových zpráv. Když jsou ve stresu, často se uchylují k videohrám.
